Kdo si myslí, že se zbaví přemnožených potkanů, když proti nim vypustí kočky, mýlí se. V tomto souboji potkani vítězí.

Kočka loví myši, to ví každý. Je to nejčastější příklad vztahu lovec – kořist. Ale má to háček. Spousta lidí totiž mezi myši zahrnuje i potkany. Tento omyl může stát život spoustu drobných ptáků, savců, ale i ještěrek a větších druhů hmyzu. To proto, že se lidé leckde snaží bojovat proti přemnoženým potkanům vypouštěním nebo ochranou toulavých pouličních koček. Skutečný vztah koček a potkanů přitom ještě nikdo nezkoumal.

Potkaní města

Vědci se proto rozhodli zjistit, jaký vliv má přítomnost koček na populaci potkanů. K výzkumu zvolili severoamerický New York, v němž žije tolik potkanů, že patří mezi světová "potkaní města". Potkani nejsou v Americe původní, dostali se sem s lodní dopravou mezi lety 1700–1750. Ale našli tu málo přirozených nepřátel, zato množství odpadků a různých zbytků v okolí popelnic, na zápražích domů či v parcích. A tak není divu, že se utěšeně množili.

Čipovaní potkani

Aby mohli sledovat pohyb a aktivitu potkanů, vědci pochytali jedince z asi stočlenné kolonie, dali jim mikročipy a zase je vypustili. Chování koček v okolí kolonie pak sledovali za pomoci fotopastí. Za necelé tři měsíce získali 306 videozáznamů. Na nich pak podle zbarvení srsti a odlišného vzoru určili několik koček, které místo po celou dobu studie pravidelně navštěvovaly.

Neúspěšní kočičí lovci

Ukázalo se, že se kočky o potkany zajímají minimálně – za celou tu dobu na ně jen 20x číhaly u jejich úkrytů. Třikrát se je pokusily ulovit, uspěly však jen dvakrát - pokaždé v případě, kdy potkana zaskočily v úkrytu. Navíc šlo o menšího jedince, který mohl být ještě mladý, nemocný nebo podvyživený. Třetí pokus, při němž kočka honila potkana na volném prostranství, skončil remízou. Potkan se zastavil, kočka také a jen na sebe koukali.

Jak kočky zahubily psy

Nová hrozba

Městský potkan váží i přes půl kilogramu a v sebeobraně může kočku poranit. Není divu, že se jim kočky raději vyhnou a dají přednost bezbranné kořisti: desetkrát menším myším nebo drobnému městskému ptactvu. Mnohde se tak zdivočelé kočky "nasazené" proti potkanům staly dalším nevítaným vetřelcem a hrozbou pro drobnou městskou zvířenu.

Skrytý život

Přesto kočky nejsou úplně k ničemu: Jejich přítomnost donutila potkany ke změně chování. Mnohem víc se skrývali a za potravou vycházeli, jen když nebyla žádná kočka v dohledu. To je nejspíš příčinou toho, proč mnoho lidí věří, že kočky potkany loví. Když někde vypustí kočku, potkani viditelně ubudou. Jenže oni nezmizeli, jen se stáhli do úkrytů a nebyli tak často vidět.

Smysluplné šelmy: Malé kočky jsou dokonalý výtvor přírody

Nekrmte potkany

Kočky tedy mohou být v určitých případech přeci jen přínosem. Pokud mají potkani k dispozici dostatek potravy, může jediná samice porodit 6-10x do roka až 12 mláďat. Ale v místech, kde je potravy nedostatek – to znamená, že se nikde kolem popelnic neválejí zbytky jídla, se množí pomaleji. V takovém případě už je kočičí přítomnost znát – potkani se drží v úkrytu a mají na hledání už tak nedostatkové potravy méně času. A méně času rovná se méně jídla a méně mláďat.

Krysa nebo potkan?

Potkana a myš si díky rozdílům ve velikosti splete málokdo. Ale jak je myšovitý hlodavec větší než myš (měří víc než 10 cm), je to "krysa". Přestože na většině našeho území krysy nežijí. To, co nám běhá ve městech pod nohama a vylézá z kanálů, je vždycky potkan (Rattus norvegicus). Krysy (Rattus rattus) jsou suchomilné, teplomilné a původně stromové. K životu si vybírají suché dřevěné stavby a půdy, kde běhají po trámech.