Smrtící dědictví: Kosatky na pokraji vyhynutí

Smrtící dědictví: Kosatky na pokraji vyhynutí
Sdílej
 
Velryba zabiják, tak se někdy přezdívá kosatkám. Jenže i ony mají svého zabijáka. Skrývá se v jejich potravě.

 

Kosatky stojí na vrcholu takzvané potravní pyramidy. Živí se spoustou menších živočichů, ale je samotné už nikdo další nežere. Vypadá to jako úžasná výhoda, ale ve skutečnosti jim to přináší zkázu. Spolu s potravou totiž přijímají i množství škodlivých látek.

Pomocník i smrtící škůdce

Jednou z nejhorších škodlivin jsou polychlorované bifenyly (PCB). Tyto chemické látky se začaly používat ve 30. letech minulého století v celé řadě průmyslových odvětví. V 60. letech pak vzniklo podezření, že mohou škodit živým organismům, a od jejich používání se začalo ustupovat. Ale teprve v roce 2004 se většina států zavázala, že výrobu PCB zastaví.

Na pobřeží Argentiny se kosatky speciali- zovaly na lov mláďat lachtanů

Památka na minulost

Problém je, že po celou dobu jejich používání se PCB dostávaly do prostředí. Jejich molekuly jsou velice stálé, tam, kam se dostanou, zůstávají po celá desetiletí. Ve vodě jsou nerozpustné, zato se velmi dobře rozpouští v tucích. Když se dostanou do živého organismu, usadí se v jeho tukových tkáních a tam už zůstanou. Pokud pak takového živočicha sežere nějaký predátor, veškerý obsah PCB se uloží zase v jeho tkáních. Tímto způsobem se PCB koncentrují v horních patrech potravního řetězce.

Putování PCB potravním řetězcem >

 

Z pevniny se polychlorované bifenyly dostá- vají do vody, kde prostupují celým potravním řetěz- cem od nejmenších k největším organismům (= bioakumulace). Nejvíce PCB se na- hromadí v tělech vrcholových predátorů (červená šipka) • 

Problémové dědictví

Vrcholoví predátoři, jako jsou právě kosatky, jsou pak na tom nejhůř. Kosatky navíc doplácejí i na svou dlouhověkost. Samice se mohou dožít 60–70 let, mnohé tak pamatují doby, kdy se PCB běžně používaly a stále je mají ve svém těle. Polychlorované bifenyly se ale objevují i v tělech mnohem mladších jedinců: Matky ho totiž s mateřským mlékem, které má vysoký podíl tuku, předávají svým potomkům.

Kosatky (Orcinus orca) rodí jediné mládě jednou za pět let • 

Posledních deset kosatek

Nedávný výzkum tak přinesl šokující výsledky – téměř 50 % kosatek je prakticky odsouzeno k vyhynutí. Týká se to hlavně populací žijících v blízkosti průmyslových oblastí – jako třeba v okolí Britských ostrovů. Tady vědci napočítali posledních asi deset kosatek. Každý kilogram jejich tukových tkání obsahuje až 1300 mg PCB. Přitom je známo, že pouhých 50 mg na kilo tuku už způsobuje neplodnost.

Naděje trvá

Problém se naštěstí netýká všech kosatek na světě. Ty, které se živí drobnějšími rybami, jako jsou třeba sledi, mají obsah PCB v tuku nižší – v malých rybách se ho nestačilo nahromadit tolik jako v dravcích, kteří se jimi živí. Také kosatky obývající odlehlé kouty oceánů, arktické oblasti nebo okolí Antarktidy jsou zatím v pořádku. Rozmnožují se, jejich populace jsou stabilní nebo dokonce mírně narůstají. Naděje, že tento druh přežije, tak stále trvá.


Nejvzácnější nosorožec: V ohrožení tsunami

Nejvzácnější nosorožec: V ohrožení tsunami

Velká zelená zeď: Porostou na Sahaře lesy?

Velká zelená zeď: Porostou na Sahaře lesy?

Vynálezce jedu: První smrtící kousnutí

Vynálezce jedu: První smrtící kousnutí

Smrtící selfíčka: Zabíjí víc než žraloci

Smrtící selfíčka: Zabíjí víc než žraloci