Lišky ve městě: Nový domov divokých zvířat

Lišky ve městě: Nový domov divokých zvířat
Sdílej
 
Liška je jednou z nejpřizpůsobivějších šelem. Od roku 1985 se začala zabydlovat i ve velkých městech celého světa.

 

Stejně jako mnohá jiná malá a střední divoká zvířata, i lišky nacházejí ve městě ideální prostředí. Mají tu stabilní bohatou nabídku potravy i dostatek úkrytů. A co víc – ve městě je nikdo nepronásleduje, lov je tu zakázán. Při jejich studiu ale vědci narážejí na jeden problém. Spousta zahrad a pozemků, na nichž lišky mohou žít, je v soukromém vlastnictví, kam nemají přístup.

Občanská věda

Lišku obecnou (Vulpes vulpes) lze naštěstí těžko zaměnit s jinou podobně velkou šelmou. I ten, kdo ji zná jen z obrázků, ji při setkání pozná na první pohled. A právě toho využili vídeňští vědci, když se rozhodli prostudovat městské lišky, zmapovat jejich výskyt a zjistit o nich co nejvíc informací.

Lišky jsou nesmírně ostražité, než se odváží na otevřenou plochu, dlouho vyčkávají •  Profimedia.cz

Do svého výzkumu zapojili širokou veřejnost. Tento způsob získávání informací je známý pod názvem občanská věda a v posledních letech se stává jednou z uznávaných vědeckých metod.

Odpadky jako hostina pro lišky? Nic nového!

Odpadky jako hostina pro lišky? Nic nového!

Léto vede

Celých pět let získávali vědci informace od dobrovolníků v průběhu celého roku a v kterékoliv denní či noční době. Skoro to vypadalo, že ve městě žije víc lišek než ve volné přírodě. Ve skutečnosti tento dojem vznikl proto, že ve volné přírodě žijí lišky velmi skrytě a setkání s nimi je vzácné, zatímco ve městě je nikdo nepřehlédne. Nejvíc zpráv přicházelo od května do srpna, což souvisí s tím, že v létě se lidé častěji zdržují venku. Navíc se v tomto období liščata začínají osamostatňovat a hledat si vlastní teritorium.

Bohatým zdrojem potravy je pro městské lišky okolí popelnic a kontejnerů na odpadky •  Profimedia.cz

Prostřený stůl

Nejvíc lišek zastiženo v zahradách a parcích, ale přecházely i ulice nebo otevřená prostranství. Zajímavé je, že jim k životu mnohem menší domovské území než liškám v divočině. A také žijí častěji v rodinných skupinách, zatímco venkovské lišky jsou samotářky. Obojí nepochybně souvisí s tím, že městské lišky mají po celý rok k dispozici dostatek potravy – více než 50 % jí pochází z lidských zdrojů.

Liška váží kolem 10 kg, nápadným znakem je až 50 cm dlouhý huňatý ocas s bílou špičkou •  Profimedia.cz

Pro bezpečné soužití

Přestože se lišky objevují prakticky ve všech velkých městech a v mnoha z nich už proběhly dílčí výzkumy, je pětiletý výzkum vídeňských vědců první svého druhu. Zmapování nejčastějších míst, kde se lišky pohybují, kde hledají potravu a kde se rozmnožují, může být prospěšné i pro samotné obyvatele města. Upozorňuje například na místa, kde hrozí nebezpečí nemocí přenosných z lišek na volně pobíhající psy nebo dokonce na lidi. 

Po dvouměsíční březosti rodí liščí samice v průměru čtyři mláďata •  Profimedia.cz


Nejen lišky

Nové poznatky o liškách ve městech nejsou jediným výsledkem výzkumu vídeňských vědců. Ten byl částečně i sociologický – vědci vyhodnotili složení dobrovolníků, kteří se do výzkumu zapojili. Přestože se ho může zúčastnit každý bez ohledu na vzdělání, víc hlášení přicházelo od lidí s vyšším vzděláním a vyšší životní úrovní. Občanská věda už má řadu let své místo i u nás. Poslední takovou akcí pro veřejnost bylo na začátku letošního ledna sčítání ptáků na krmítku.


Zvířata ve městě: Požírači odpadků

Zvířata ve městě: Požírači odpadků

Liščí zahrádky: Zelené oázy v pustině

Liščí zahrádky: Zelené oázy v pustině

Lišky, parazitičtí roztoči, zdivočelé bakterie a zajímavý objev

Lišky, parazitičtí roztoči, zdivočelé bakterie a zajímavý objev

 

 

Články odjinud