Neviditelné můry: Jak se ukrýt před netopýrem

Neviditelné můry: Jak se ukrýt před netopýrem
Sdílej
 
Desítky milionů let už probíhá souboj mezi netopýry a nočními motýly. A pořád je to nerozhodně!

 

Netopýři se chtějí nažrat a noční motýli jsou pro ně žádoucí a nejčastěji lovenou kořistí. "Můry", jak se většině nočních motýlů lidové říká, chtějí naopak přežít, aby se v krátkém čase, který mají vymezený, stihly postarat o potomstvo.

Netopýři: Noční lovci

Netopýři loví svou kořist ve tmě za letu, nemohou se tedy spoléhat na svůj nepříliš dokonalý zrak. Hledají ji proto sluchem: Vysílají ultrazvukové signály, jejichž odraz jim dokonale zobrazí okolní předměty. Díky tomu slyší, kde je nějaká překážka, ale stejně dobře rozpoznají i letící můru. Odražený ultrazvuk je ke kořisti přesně navede.

Netopýři specializující se na lov nočních motýlů žijí na celém světě, na obrázku je jihoevropský vrápenec Rhinolophus mehely •  Profimedia.cz

Chlupaté můry

Noční motýli naopak vyvinuli řadu způsobů, jak netopýrům uniknout. Už jen to, že většina z nich je pokryta hustými jemnými chloupky, netopýrům lov znesnadňuje: Měkké chlupy zvuk částečně pohltí a netopýr tak svou oběť neslyší zcela přesně. Mnohé druhy navíc příroda vybavila dokonalým sluchem, takže netopýří ultrazvuk slyší a mohou na něj reagovat.

Kličky a rušičky

Nejčastější reakcí je změna směru - můry začnou před netopýrem prudce kličkovat. Některé dokonce ve vývrtce padají střemhlav k zemi, kde se mu ztratí "z radaru" ve vegetaci. Ještě účinnější metodu vyvinuli přástevníci a někteří lišajové. Ti se brání aktivně – dovedou vydávat své vlastní ultrazvuky, a když zaslechnou netopýra, cvakají nebo pískají ve stejných vlnových délkách. Tím jeho signály ruší.

Před zakuklením je housenka tohoto martináče asi 7 cm dlouhá •  Paul Venter

Sametový motýl

Nyní vědci objevili další obrannou strategii – tentokrát u martináčů. Všichni motýli mají křídla pokrytá jemnými šupinkami, které jim dodávají typické zbarvení. Křídla martináčů ale navíc vypadají jako sametová. Vědci proto předpokládali, že by šupinky kromě barevného efektu (který slouží k maskování) mohly podobně jako chloupky pohlcovat netopýří signály.

3D model

Podrobili proto důkladnému zkoumání pod elektronovým mikroskopem křídla afrického martináče Bunaea alcinoe a vytvořili 3D model jeho šupinek. Objevili neuvěřitelnou strukturu. Pevné, ale pružné šupinky na předních křídlech jsou tvořeny dvěma spojenými vrstvami. Každá má přitom odlišně vykrajovaný a dírkovaný tvar.

Foto:  Profimedia.cz

Inspirace pro techniky

Při dopadu ultrazvukových vln vysílaných netopýrem se šupinky rozkmitají ve třech různých kmitočtech – přesně takových, jaké vysílá lovící netopýr. Díky tomu pohltí přes 50 % zvukových vln přicházejících od netopýra a neodrazí je zpět. Martináč je tedy pro lovícího netopýra prakticky neviditelný. Vědci předpokládají, že na podobném principu by se mohly vyrábět ultratenké zvukotěsné fólie.


Africký martináč

Přestože jde o nápadného motýla, nemá martináč Bunaea alcinoe žádné české jméno. Je to velký motýl, který dosahuje v rozpětí křídel až 16 cm, přičemž samičky jsou, jako u většiny martináčů, větší. Nápadnější než samotní motýli jsou jejich černé housenky s červenými skvrnami a bílými "trny". Housenky nejsou nijak vybíravé, v chovech je lze živit i obyčejným břečťanem.


Můří vychytávky: Tajemství nočních motýlů

Můří vychytávky: Tajemství nočních motýlů

Tajemství ze života netopýrů: Listonos poštu nenosí

Tajemství ze života netopýrů: Listonos poštu nenosí

Arachnoid VR vypustil do centra Prahy obří pavouky

Arachnoid VR vypustil do centra Prahy obří pavouky

Vystřihovánky v časopisu ABC č. 8/2019

Vystřihovánky v časopisu ABC č. 8/2019

 

 

Články odjinud