Plch velký ve skutečnosti není o moc větší než zlatý křeček prodloužený o huňatý "veverčí" ocásek. Své pojmenování si vysloužil proto, že je největší z našich čtyř druhů plchů. Malí hlodavci nejsou moc dlouhověcí, většinou se dožívají dvou až tří let. Plch je mezi nimi výjimkou, v plné síle se dožívá až 13 let!
Plch má zpomalený život
Příčinu dlouhověkosti plcha vědci znají – pomáhá mu k tomu dlouhý zimní spánek. Plch každoročně prospí nejméně půl roku, v extrémních případech až 11 měsíců. Jedná se přitom o pravý zimní spánek, u kterého metabolismus klesne téměř na nulu. Zimující plch je proto ztuhlý a studený. Nadechne se jen jednou za několik minut a podobně se zpomalí i jeho srdeční tep.
Nástrahy zimy
K zimnímu spánku mají plchové dobré důvody. Ačkoli se přes léto vykrmí a obalí pořádnou vrstvou tuku, celou zimu by z něj nevyžili (a zásoby jako veverka si dělat neumí). Současně se svým spánkem chrání před predátory. V zimní přírodě by museli strávit mnohem víc času sháněním potravy a přitom by byli v bezlistém lese daleko nápadnější. Snadno by se tak stali kořistí lišek, kun, sov a dravých ptáků.
Nový objev
Vědci se domnívali, že délku zimního spánku plchů ovlivňují vnější podmínky: nástup a konec zimy a dostupnost potravy. Ale nedávno zveřejnil tým vědců z vídeňské Univerzity veterinární medicíny výsledky desetiletého studia života plchů. Ukázalo se, že se délka jejich zimního spánku mění v závislosti na věku. Čím je plch starší, tím kratší dobu spí.
Kdo dřív přijde
Starší plchové upadají na podzim do zimního spánku později, na jaře se naopak dříve probouzejí. Zkracují si tak život a riskují, že budou hladovět nebo je dostane nějaký predátor. Za to ale získají víc času a energie nutné pro rozmnožování. A protože si stačili zabrat nejvýhodnější teritoria s nejlepší nabídkou potravy, úspěšněji odchovají svá mláďata.
Plodné stáří
Pro tuto životní strategii mají plchové zvláštní genetický předpoklad. U většiny zvířat s přibývajícím věkem jejich plodnost klesá, až zcela zanikne. U plchů je to přesně naopak: Čím starší samice, tím víc mláďat porodí v jednom vrhu. Také samci jsou až do smrti stejně plodní, jako byli zamlada. A tak se i oni snaží tuto výhodu nezaspat.
Spánek za mláďata
Zvýšení šance na rozmnožení i za cenu rizik, která sebou přináší zkrácení zimního spánku, má u starších zvířat svou logiku. Čím je jedinec starší, tím menší má jistotu, že bude žít a rozmnožovat se ještě v následujícím roce. Naproti tomu mladí plchové před sebou mají ještě řadu let, kdy se budou rozmnožovat. A tak si klidně mohou přispat.
Duchové noci
Plch velký (Glis glis) je obyvatelem listnatých lesů, hájů či rozlehlých starých sadů a parků. Přestože je u nás relativně hojný a žije roztroušeně téměř na celém území, patří mezi chráněné druhy. V přírodě ho spatřil málokdo, protože se zdržuje spíš v korunách stromů a aktivní je hlavně v noci. Úkryty ale hledá i v senících a krmelcích nebo na půdách a v podkroví stodol, chat či budov v blízkosti stromů. Tam se s ním pak lidé setkávají častěji.
