Jak přežít zimu: Kdo spí, nemusí jíst

Jak přežít zimu: Kdo spí, nemusí jíst
Sdílej
 
Udržet si v zimě tělesnou teplotu stojí teplokrevná zvířata mnohem víc energie než v létě a přitom potravy, z níž tuto energii získávají, je méně. Nejhůř jsou na tom ti nejmenší, snadno prochladnou a nevydrží dlouho hladovět. Tento problém vyřešili několika způsoby. Některá zvířata hibernují a zimu prostě prospí. Další mají jiné triky. Jaké jsou jejich strategie?

 

Některá zvířata se naučila hledat potravu pod sněhem, další si dělají na zimu zásoby, jiná se před zimou důkladně vykrmí a obalí tukem. A aby spotřebu energie co nejvíc omezili, upadnou do zimního spánku. Mnozí pak tyto způsoby přežívání zimy ještě různě kombinují.

Medvěd vlastně nespí

Nejznámějšími zimními spáči jsou nepochybně medvědi. Přitom právě u nich nejde o pravý zimní spánek. Takový medvěd se sice na podzim vykrmí a obalí tukem, najde si nějaké chráněné doupě a tam se uloží ke spánku, ale jeho životní pochody jsou stejné jako v létě.

Svou tělesnou teplotu sníží jen o pár stupňů, dech i tep zůstává nezměněný. Kdykoliv během zimy se může probudit, vylézt z brlohu, najít si něco k snědku a zase spokojeně usnout. Existují dokonce medvědí otužilci, kteří za mírné zimy neusínají vůbec a celou zimu jsou aktivní. Podobným způsobem tráví zimu i naše další šelma – jezevec.

Hrobník v kožichu: Jak si jezevec dělá zásoby

Hrobník v kožichu: Jak si jezevec dělá zásoby

Sysli hibernují půl roku

Do pravého zimního spánku (odborně hibernace) upadají většinou drobnější druhy savců. Za skutečné sedmispáče lze považovat sysly – ti se do svých podzemních hradů uchylují už někdy na konci července a v srpnu a probouzejí se v dubnu až květnu. Stráví tedy spánkem více než půl roku.

A i když se během léta důkladně vykrmí, nenechávají nic náhodě a nanosí si ve svých lícních torbách do doupěte zásobu potravy. Tu využijí v případě, že je nečekaně probudí např. obleva, nebo naopak tužší mrazy, před kterými se musí ukrýt v hlubších částech nory.

Nejznámějšími zimními spáči jsou nepochybně medvědi •  Profimedia

Zpomalený život

Přečkat tak dlouhou dobu spánku umožňuje syslům maximální úspora energie. Spící sysel sníží svou tělesnou teplotu na 0,5–2 °C, jeho srdce zpomalí na dva až tři údery za minutu a poklesne i jeho krevní tlak. Stejně se zpomalí i jeho dýchání. A trávicí a vylučovací systém přestane pracovat téměř úplně.

Sysel stočený do klubíčka tak vypadá jako mrtvý, je ztuhlý, nehýbe se, zdánlivě ani nedýchá... Ve stejném stavu přečkávají zimu i ježci, plchové nebo křečci. Ale zatímco plchové a ježci si na zimu žádné zásoby potravy nedělají, křečci jsou proslulí zásobáři – dokážou si během léta nanosit do nory až 15 kg obilí.

Zimu plchové přečkávají v podzemních doupatech, nejčastěji pod kořeny stromů •  Profimedia.cz

Na hranici přežití

V pravém zimním spánku přečkávají zimu i naši netopýři. Pro ně je to ale dost riskantní podnik. Hmyz si do zásoby nahromadit nemohou a jsou tak drobní, že i jejich tukové rezervy jsou minimální. Do zimního spánku proto upadají poměrně pozdě, až když se blíží první mrazy. Stejně jako ostatní spáči šetří energii snížením tělesné teploty a zpomalením všech životních pochodů.

Když ale okolní teplota příliš klesne, netopýr se probudí a přelétne na vhodnější místo. Sysel či křeček se při podobné příležitosti nažere, ale netopýr nemá čeho, a tak nemůže spotřebovanou energii doplnit. Pokud se během zimy z nějakého důvodu budí častěji, je na jaře tak vysílený, že už se neprobudí vůbec. Stejné nebezpečí hrozí i mladým málo vykrmeným ježkům.

Návod, jak přežít nouzi: Podivné přizpůsobení rejsků

Návod, jak přežít nouzi: Podivné přizpůsobení rejsků

Rejsi spí i bdí

Mnoho zvířat přečkává nepříznivé období ve stavu, který se zimnímu spánku podobá - krátkodobě upadají do jakéhosi stavu strnulosti, v němž snižují teplotu a životní pochody. Tento stav se odborně jmenuje torpor (případně letargie) a je vlastně mezistupněm mezi bděním a pravým zimním spánkem.

Typický je pro hmyzožravé rejsky, ale stejným způsobem přečkávají nepříznivé období veverky, část zimy ve svém vodním hradu prospí i bobři či ondatry. Ti se však na rozdíl od rejsků při probuzení spoléhají na zásoby potravy, kterou si nashromáždili během léta a podzimu.

Rejskové mají největší mozek ze všech savců •  Profimedia

Zvířata s fridexem

Většina zimních spáčů udržuje svou tělesnou teplotu mírně nad nulou, její pokles by je totiž zahubil – mráz by roztrhal jejich buňky. Přesto existuje několik zvířat, jejichž teplota může klesnout až na –3 °C a oni to přežijí. Jejich buněčná tekutina totiž obsahuje látky podobné nemrznoucím směsím používaným např. do chladičů automobilů.

Tuto odolnost vědci poprvé objevili u severoamerických syslů, dnes už se ví, že podobné podchlazení snesou i některé druhy křečků a svišťů. Přesto i tito otužilci čas od času svou tělesnou teplotu chvěním svalů zvýší – vědci se domnívají, že tak zabraňují poškození mozku.

Nový kožich na zimu - jak se převlékají zvířata

Nový kožich na zimu - jak se převlékají zvířata

Zimní otužilci: Ptáci v zimně neumrznou. Mají různé vychytávky, třeba načepýřené koule

Zimní otužilci: Ptáci v zimně neumrznou. Mají různé vychytávky, třeba načepýřené koule

Dlouhověký plch: Vymění spánek za mláďata

Dlouhověký plch: Vymění spánek za mláďata

 

Články odjinud