Mor na prérii: Očkování psounů zachraňuje tchoře

Mor na prérii: Očkování psounů zachraňuje tchoře
Sdílej
 
Černá smrt neboli mor, nejobávanější nemoc středověku, zdaleka nepatří minulosti. Víc než lidi dnes ale ohrožuje zvířata.

 

Původcem moru je bakterie Yersinia pestis. V Severní Americe se objevila teprve začátkem 20. století, zdejší savci proto proti ní nemají vůbec žádnou imunitu. Dalekosáhlé následky to má především pro populace hlodavců, v jejichž doupatech žijí blechy, které přenášejí morové bakterie. Ideálním prostředím pro šíření moru a současně i jeho rezervoárem se tak staly podzemní kolonie psounů, kteří ve čtyřech druzích obývají severoamerické prérie.

Smrtící epidemie

Psouni jsou vůči moru velmi vnímaví a přes 90 % nakažených jedinců uhyne. Mnohé kolonie v minulém století zanikly a stavy psounů klesly o více než 95 %! Morové epidemie ale neohrozily jenom je. Psouni jsou takzvaným klíčovým druhem: Tvoří základ celého prérijního ekosystému a důležitou složku potravy pro většinu predátorů. Pokud ale šelma sežere psouna nakaženého morem, onemocní také.

Tchoř černonohý (Mustela nigripes) je štíhlá lasicovitá šelma dorůstající 40–50 cm délky • 

Požírači psounů

Přenos nemoci z kořisti na predátora se stal osudným tchořům černonohým, kteří jsou na psounech závislí. Živí se výlučně jimi a stejně jako psouni jsou vůči moru silně vnímaví. V polovině minulého století byl tchoř černonohý považován za vyhynulého, ale v 80. letech objevili vědci malou kolonii. Většina tchořů již byla morem nakažena. Podařilo se však odchytit několik zdravých jedinců, rozmnožit je v zajetí a následně vracet do přírody.

Drzá sýkora a překvapená veverka

Drzá sýkora a překvapená veverka

Očkovaní tchoři

Dnes patří tchoř černonohý k nejohroženějším zvířatům Ameriky, reintrodukční programy proto stále pokračuji. Jejich úspěšnost ale ohrožují nové a nové morové epidemie psounů. Organizace zabývající se záchranou tchořů proto začaly hledat způsob, jak je před morem ochránit. Ve spolupráci s vojenskými lékaři, kteří vyvíjejí protimorové vakcíny pro lidi, začaly tuto látku testovat na tchořích a od roku 2008 je před vypuštěním do přírody očkují.

Odchyceného psouna čeká cesta do laboratoře • 

Blechy vítězí

Očkovaní tchoři jsou vůči moru odolní. Přesto tu je problém: Aby bylo účinné, musí se očkování po 30 dnech zopakovat, což je u volně žijících jedinců značně komplikované. Ochránit tchoře před morem by proto mohlo jen jeho úplně vymýcení v psouních koloniích. Práškování insekticidy, které měly v norách vyhubit nakažené blechy, se ale ukázalo jako velmi pracné a jen málo účinné.

V laboratoři mu odebe- rou vzorek srsti a označ- kují ho • 

Barevná návnada

Vědci tedy změnili strategii: Rozhodli se místo tchořů očkovat samotné psouny. Vyvinuli očkovací látku, která se jim dá podávat v potravě. Současně připravili návnadu, kterou je možné nastražit do okolí nor všech čtyř druhů psounů. Kromě vlastní očkovací látky obsahuje pro psouny lákavé arašídové máslo a také neškodné barvivo, které se ukládá v jejich srsti. Díky tomu je možné rozpoznat očkovaného psouna od neočkovaného.

Barva z návnady se ukládá v srsti psouna • 

Velký lov

Na náročné velkoplošné akci se podíleli vědci ze 14 států, kteří během let 2013–2015 rozmísťovali návnady na co největší území obývaná psouny. V loňském roce pak proběhl velký odchyt psounů, jimž vědci odebírali vzorek srsti a vousků a zjišťovali v nich přítomnost barviva. Ukázalo se, že z více než 8700 jedinců jich přibližně 70 % návnadu sežralo a získalo proti moru imunitu. Očkování psounů tedy funguje – a snad pomůže i záchraně tchořů.


Nebezpečné blechy

Morové bakterie Yersinia pestis žijí v zažívacím traktu blech, které je kousnutím přenášejí na většinu savců včetně člověka. Hostiteli blech bývají především hlodavci, kteří si budují stálá doupata. Jen v nich se totiž mohou blechy rozmnožovat. Kolonie psounů, svišťů, syslů či krys jsou proto i dnes v mnoha částech světa rezervoárem moru. Morové rány podobné těm středověkým, kdy během jediné epidemie zemřely miliony lidí, už ale naštěstí nehrozí. V prvních fázích onemocnění lze totiž mor vyléčit antibiotiky.


Drsný rosomák: Mezi kunou a medvědem

Drsný rosomák: Mezi kunou a medvědem

Hrobník v kožichu: Jak si jezevec dělá zásoby

Hrobník v kožichu: Jak si jezevec dělá zásoby

Šílený vynález: Létající džíp americká armáda nechtěla

Šílený vynález: Létající džíp americká armáda nechtěla

 

Klíčová slova:
psoun, tchoř, hlodavec, zvíře, šelma, prérie, příroda