Plemena ovcí a koz, která jsou určená především k produkci vlny, se označují jako vlnařská. Zní to zvláštně, ale stejný výraz bychom mohli použít i pro psa, kterého chovali Indiáni ze severozápadního pobřeží Severní Ameriky.
Dobří hospodáři indiáni
Chov psů pro vlnu byl rozšířený hlavně mezi kmeny takzvaných pobřežních Sališů, kteří obývali kanadskou provincii Britská Kolumbie a americké státy Oregon a Washington. Jakkoli máme z dobrodružných příběhů vžitou představu statečných indiánských válečníků, Sališové byli hlavně pečliví hospodáři, kterým záleželo na budování majetku.
Stavěli velké domy z prken ze dřeva stromu zeravu obrovského, ve kterých mohlo žít i několik desítek lidí. Z rákosu splétali košíky a matrace. Na svých územích udržovali uměle vytvořené louky, které sloužily jako přirozená „zásobárna“ zvěřiny. Pěstovali zeleninu, sbírali žaludy a lovili ryby, korýše i vodní ptáky.
Ztracené psí plemeno
Psí vlnu Sališové používali k výrobě různých tkaných předmětů včetně pokrývek s krásnými složitými vytkávanými vzory, které se zachovaly v muzeích. Pokrývky měly nejen praktický, ale i obřadní a duchovní význam. Psi, z jejichž srsti pocházely, byli zřejmě ceněnými členy rodiny.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
