Nebezpeční invazivní sršni útočí i v Česku: Jak je poznat?

Jsou sice menší než naše běžná sršeň obecná, přesto jsou mnohonásobně nebezpečnější. Invazní sršni útočí na Evropu a šíří se i po území České republiky. Podle čeho je poznáte?

V posledních desetiletích hmyzu celkově ubývá, mnohým druhům dokonce hrozí vyhynutí. Mohou za to nejen klimatické změny, ale hlavně změny v hospodaření s krajinou, úbytek vhodného životního prostředí a potravních možností a jeho znečištění. Ke všem těmto rizikům nedávno přibylo další: dravý nevybíravý přivandrovalec. A podle posledního výzkumu je situace dokonce horší, než se vědci domnívali.

Sršeň asijská dobyla vetšinu západní Evropy

Jak její jméno napovídá, domovem sršně asijské je jihovýchodní Asie, kde vytváří několik barevných poddruhů. Do Evropy se dostal poddruh Vespa velutina nigrithorax, který je rozšířen hlavně na jihu Číny. A právě odtud přicestovala v roce 2004 do Francie.

Nešlo o pouhého importovaného jedince, v přepravním kontejneru se ukrývalo téměř celé sršní hnízdo. Neuplynulo ani dvacet let a sršeň asijská dobyla velkou část západní Evropy. A od samého začátku bylo zřejmé, že jde o jednoho z nejnebezpečnějších živočišných vetřelců, který byl do Evropy zavlečen.

Pohroma pro včely

Jako první zaznamenali její nebezpečnost včelaři. Dravá sršeň napadá včely, které se jí na rozdíl od asijských druhů včel nedokážou bránit. Několik sršní tak je schopno zlikvidovat celé úly. Brzy se však ukázalo, že včely nejsou jejich jedinou kořistí. Sršeň asijská loví mnohem víc zástupců hmyzu. Ale teprve nedávný výzkum, při němž vědci použili zcela novou metodu, přinesl doslova šokující výsledky.

Potrava pro larvy

Ulovený hmyz sršní dělnice nežerou, dávají přednost sladkému nektaru. Ale jejich larvy potřebují ke svému vývoji stravu bohatou na živočišné bílkoviny, veškeré úlovky proto nosí do hnízda. Dříve vědci sledovali dělnice a z přinášených „balíčků“ potravy určovaly zástupce uloveného hmyzu podle jejich tvarových znaků. Dokázali tak určit přibližně 150 různých druhů hmyzu, které sršně pravidelně lovily. Mnoho vzorků ale bylo v takovém stavu, že se nedalo poznat, o jakého živočicha se jedná.

Nový objev

V novém výzkumu se vědci zaměřili přímo na larvy v hnízdech. Odebírali vzorky z jejich trávicího ústrojí a vyloučený trus z hnízd ze čtyř západoevropských států, které jsou invazními sršni nejvíc postižené: z Francie, Španělska, Anglie a z ostrova Jersey. Vzorky sbírali od jara do zimy, tedy v období, kdy jsou sršně aktivní, a zjišťovali, jaké genetické informace obsahují. Přečtené geny jim pak naprosto přesně prozradily, z jakého živočicha vzorek pochází.

Opylovači v ohrožení

Výsledky byly alarmující – potrava sršních larev obsahovala genetické informace více než 1400 zástupců živočichů! A to pravděpodobně vědci neurčili všechny. Největší zastoupení měl v potravě sršní blanokřídlý hmyz, především zmíněné včely. Hned na druhém místě se ocitl hmyz dvoukřídlý – různé mouchy a pestřenky. Sršně ale loví i brouky, ploštice a křísy, saranče, motýly a pavouky. Největší část úlovků přitom tvořily druhy navštěvující květy, z nichž většina patří mezi významné opylovače rostlin.

Nevybíravý predátor

Když vědci srovnali zastoupení jednotlivých druhů v různém prostředí a v různém období, bylo zřejmé, že sršně nejsou odkázány na určitý druh potravy - lovily všechno, co bylo právě k dispozici. Jsou tedy mimořádně přizpůsobivé, což je jako invazní druh činí mnohem nebezpečnější. Vědci dokonce usoudili, že převaha včel medonosných v jejich potravě souvisí s tím, že zprávy o sršních hnízdech dostávali hlavně od včelařů, a včely tak byly v oblasti tou nejpočetnější a nejdostupnější skupinou hmyzu.

Sršeň asijská se dál šíří

Dobývání nových území

Sršeň asijská se z jihozápadní Francie začala brzy šířit do dalších oblastí. Když vědci sledovali její postup, zjistili, že se šíří zhruba severovýchodním směrem rychlostí přibližně 100 km za rok. Jak její postup zastavit ale zatím netuší, jedinou možností v současné době je aktivní vyhledávání jejich hnízd a jejich úplné zničení. A to pokud možno dříve, než z něj na podzim vyletí mladé královny, které přezimují a na jaře založí nové kolonie.

Sršeň asijská v České republice

Nebezpečný hmyz v Plzni, u Rokycan a na Opavsku

Když se v roce 2014 objevily první asijské sršně v sousedním Německu, bylo téměř jisté, že nebude trvat dlouho a překročí i naše hranice. Poprvé k tomu došlo na podzim v roce 2023, kdy bylo hnízdo těchto sršní objeveno v Plzni. Obsahovalo přibližně 6 tisíc jedinců a čtyři mladé královny. Ještě téhož roku byly další sršně tohoto druhu zaznamenány na Rokycansku.

Kdo jim pomáhá?

Na Rokycansku už byly jednotlivé sršně spatřeny několikrát, ale postupně se začaly objevovat dokonce i v blízkosti Prahy. Jejich šíření na nová místa tak zcela jistě napomáhá mezinárodní kamionová doprava, protože všechny dosavadní nálezy byly zaznamenané v blízkosti dálnice vedoucí z Německa (a Francie). Z této teorie se trochu vymyká poslední nález hnízda na podzim loňského roku. To bylo objeveno na Opavsku na místě vzdáleném od všech velkých komunikací i míst původních nálezů.

Sledujte je!

Sršně asijské se u nás zatím nezabydlely tak jako v západní Evropě. Zabránit tomu může jediné – že jim to nedovolíme. Pomoci s tím může každý. Pokud někde tento invazní hmyz zahlédnete nebo máte podezření, že by se o tuto sršeň mohlo jednat, dejte zprávu odborníkům z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). A to buď e-mailem na adresu: invaznidruhy@nature.cz nebo prostřednictvím webových stránek najdije.cz.