O popularitě mořských současníků dinosaurů svědčí skutečnost, že se letos dostal na přední stránky objev nového „T. rexe“ – nejedná se ale o proslulého dravého dinosaura, nýbrž o zástupce mosasauridů, mořských plazů, příbuzných varanům a hadům. Jeho jméno zní Tylosaurus rex, žil před 80 miliony let v období pozdní křídy a jeho délka dosahovala asi 13,2 metru.
I hmotností se pravděpodobně vyrovnal svému slavnějšímu suchozemskému jmenovci Tyrannosaurovi – ta totiž činila podle různých odhadů asi 6 až 15 tun! Ještě delší pak byl Mosasaurus hoffmanni, objevený již v 60. letech 18. století u holandského Maastrichtu. Tato hvězda Jurských světů mohla být dlouhá až přes sedmnáct metrů.
Kolosální Plesiosauři: Záhada nejdelšího krku v druhohorních oceánech
Mosasauři nebyli jedinými obřími plazy v druhohorních oceánech. Slavní plavnoještěři neboli plesiosauři se objevili už na konci období triasu před více než 200 miliony let a vyhynuli teprve spolu s dinosaury na konci křídy před 66 miliony let.
Mezi největší známé zástupce této skupiny, jejíž fosilie lidé znali už kolem roku 1605, patří například obří rod Aristonectes, známý z jihoamerické Patagonie a Antarktidy. Ten měřil na délku až dvanáct metrů a vážil až 13,5 tuny. Samotné jeho ploutve byly dlouhé až dva metry.
Podobné celkové délky dosahovaly také severoamerické rody Thalassomedon a Albertonectes, jejichž zástupci už ale nebyli tolik masivní a těžcí (vážili maximálně sedm tun). Právě Albertonectes, objevený roku 2007 v kanadské provincii Alberta, je zajímavý také nejvyšším známým počtem krčních obratlů mezi všemi obratlovci – měl jich celkem 76! Samotný krk albertonekta byl dlouhý zhruba sedm metrů, což je podstatně více, než kolik měřil zbytek jeho těla.
Děsiví pliosauridi: Mořští predátoři s drtivým stiskem čelistí
Jakkoliv byli velcí plesiosauři impozantní, přesto sotva někdy vyplavou ze stínu svých děsivých příbuzných ze skupiny pliosauridů. Tito mořští predátoři měli jinou stavbu těla: kratší a velmi silný krk a doslova ohromnou hlavu. U některých jedinců měřila na délku bezmála tři metry! Již v úvodu zmíněný Kronosaurus patřil k největším, a to s odhadovanou délkou jedenáct metrů a hmotností až třináct tun.
Ještě větší byly rekordně velké exempláře rodu Pliosaurus, známé rovněž z nalezišť na více kontinentech. Objev velkých krčních obratlů v Anglii roku 2023 nasvědčuje existenci obrů dlouhých až 14,4 metru a vážících přes patnáct tun.
Pliosauři žili na pomezí jury a křídy, asi před 154 až 137 miliony let, a jen jejich přední ploutve mohly být dlouhé kolem tří metrů. Výzkumy ukázaly, že stisk jejich čelistí byl podobně silný jako u tyranosaura, činil totiž až drtivých 48 000 newtonů.
Ichtyosauři (ryboještěři): Skutečně největší živočichové druhohorních moří
I když je to těžko uvěřitelné, ani největší pliosauři nejsou těmi nejkolosálnějšími známými tvory druhohorních moří a oceánů. Ty totiž musíme hledat ještě u jedné skupiny mořských plazů, u ichtyosaurů (česky ryboještěrů).
Většina těchto plazů, podobajících se tvarem těla delfínům a žralokům, dosahovala menších velikostí, jejich délka činila asi čtyři metry. Rody Shonisaurus a Shastasaurus, žijící v období triasu na území dnešní Severní Ameriky, už však zahrnovaly i jedince dlouhé až 21 metrů, což odpovídá středně velkým velrybám.
Skutečným obrem byl ale v Anglii objevený druh Ichthyotitan severnensis, popsaný roku 2022 a dosahující odhadované délky až 26 metrů. Váhu tohoto ryboještěřího giganta odhadují paleontologové na až 114 tun, což odpovídá hmotnosti největšího známého dinosaura – sauropoda druhu Argentinosaurus huinculensis!
Ještě větší exemplář ichtyotitana z lokality Aust přitom mohl měřit až 35 metrů a vážit kolem 150 tun – tedy jako plejtvák obrovský!
Přečtěte si další skvělé články o prapodivných pravěkých tvorech: