Planetky jsou pro lidskou civilizaci nebezpečné. Střetnutí Země s objektem o velikosti několika kilometrů by způsobilo globální katastrofu, proti které se dnes nedokážeme účinně bránit. Nemusíte se ale bát. Velké planetky astronomové permanentně sledují a víme, že nejsou na kolizním kurzu s naší planetou. Větší nebezpečí představují menší tělesa, o kterých často ani nevíme – a pak se divíme. Například v únoru 2013 explodoval nad Ruskem asteroid, který měl při kontaktu s atmosférou pouhých 15 metrů v průměru. Tlaková vlna exploze však rozbíjela okna a zranila několik lidí.
Spásný pohyb
V dalekohledu vypadá planetka stejně jako hvězda. Na rozdíl od skutečných hvězd se však pohybuje. Stačí tedy porovnat několik snímků oblohy z několika desítek minut a najít body, které se oproti ostatním pohnuly. S největší pravděpodobností jde o planetky. V tu chvíli začíná pozorování i prohledávání starších snímků, aby mohla být určena jejich dráha. Planetky dnes hledají automatické dalekohledy, které každou noc pročesávají oblohu a chrlí velké množství dat. Hlavním cílem je nalezení planetek, které mohou ohrozit Zemi. Astronomové takových planetek znají přes 1500 a označují je zkratkou potenciálně nebezpečný asteroid (v angličtině PHA).
Mezi planetami
Mnoho planetek se nachází v bezpečné vzdálenosti v takzvaném hlavním pásu mezi drahami Marsu a Jupiteru. Je tam i ta největší s průměrem kolem 1000 km, která se jmenuje Ceres. Je to první planetka, která byla objevena, a to přesně první noc devatenáctého století. To se dobře pamatuje, ne? Planetku Ceres nyní zkoumá americká sonda Dawn. V kráterech na jejím povrchu našla jasně zářící bílé skvrny. Pravděpodobně se jedná o odhalený led. Další planetky se nacházejí za dráhou Neptunu nebo třeba na stejné oběžné dráze jako Jupiter – jen asi 60 stupňů před ním a za ním. Říká se jim Trojané.
Bruce Willise raději ne
Pokud bychom našli planetku, která na nás míří, jaké možnosti bychom měli srážce zabránit? Špatná zpráva: žádné. V amerických filmech, třeba v Armageddonu na povrchu přistane statečná posádka a problémovou planetku vyhodí do vzduchu (či spíše do kosmu) jadernou bombou. To ale není dobrý nápad! Mohlo by se stát, že z jednoho tělesa uděláme několik menších, ale problém zůstane stejný. Lepší je planetku postupně odklonit z dráhy – například pomocí sond s iontovými motory, které pracují pomalu, ale dlouho. Vědci přišli kdysi i s odvážnějším nápadem, a to planetku natřít na bílo. Díky tomu by odrážela více světla, což může její dráhu změnit.
Více o planetách ve vesmíru:
