Nesmírné vzdálenosti vesmírné: Z nebe září vzdálená historie

Nesmírné vzdálenosti vesmírné: Z nebe září vzdálená historie
Sdílej
 
Na Měsíc je to 380 000 kilometrů. K Marsu asi 78 milionů kilometrů. A k Plutu? 5,6 miliard km. Jak daleko jsou hvězdy?

 

 

Vesmír je obrovské prázdno, ve kterém se pohybují planety, hvězdy, i jiné galaxie. Vzdálenosti mezi nimi jsou extrémní, astronomové pro ně proto zavedli speciální měření. Menší vzdálenosti ve sluneční soustavě počítají v astronomických jednotkách (AU) a 1 AU má délku střední vzdálenosti Země od Slunce (asi 149,6 milionů km). Pro větší vzdálenosti používají světelný rok. Jde o vzdálenost, kterou světlo urazí za jeden rok – asi 10 bilionů kilometrů.

Obloha není online

Rychlost vyšší než ta, kterou má světlo, není ve vesmíru fyzikálně možná. Než doletí od svého zdroje k našim očím, musí překonat určitou vzdálenost. Čím vzdálenější zdroj je, tím déle fotony vesmírem poletí. Proto na noční obloze vidíte minulost, a to i v případě našich nejbližších sousedů. Například Měsíc vidíme tak, jak vypadal před jednou sekundou, Slunce před více než osmi minutami a Mars před 20 minutami. Tak dlouho k nám letí světlo z těchto objektů. Světlo z hvězd k nám ale vyletělo před mnoha lety. Třeba nejbližší hvězda Proxima Centauri je od nás 4,2 světelných let daleko.

 

 

Nebeský ohňotroj

Když čínští astronomové pozorovali roku 185 př. n. l. výbuch na obloze, nedokázali si ho pořádně vysvětlit. Dnes víme, že šlo o supernovu SN 185, která ovšem explodovala 9 100 let předtím, než pozemští hvězdáři silný zdroj světla zaznamenali! Podobně na tom je řada kosmických jevů: Při vizuálním pozorování máme vždy zpoždění.

Jak daleko je Velký vůz?

Pro lepší orientaci jsou hvězdy obloze spojovány do takzvaných souhvězdí. Dohromady jich známe 88. Hvězdy tvořící souhvězdí spolu nemají nic společného, neleží v jedné rovině, i když to tak při pohledu ze Země vypadá. Nemůžeme tedy říci, jak vzdálené od nás konkrétní souhvězdí je. Například Benetnash v oblíbeném souhvězdí Velkého vozu (ve skutečnosti jde o součást souhvězdí Velké medvědice) je 104 světelných let vzdálená a hned vedle ležící dvojhvězda Alcor/Mizar „jen“ 86 světelných let. Dělí je tedy od sebe 18 světelných let.

 

 

Hyperbor jménem Rho

Neplatí, že hvězdy, které na obloze pouhým okem vidíme, jsou ty nejbližší od nás. Nezáleží totiž jen na vzdálenosti ale také na tom, kolik světla hvězda vyzařuje. Podívejte se na Rho Cassiopeiae v souhvězdí Kasiopeja. Rho je přibližně 8 000 světelných let daleko, ale dosvítí až k nám, protože vyzařuje 550 000x více světla než Slunce a je 450x větší! Naše Slunce by vedle něj vypadalo jako drobek. Najdeme i větší. Největší známou hvězdou je VY Canis Majoris v zimním souhvězdí Velkého psa. Ta je 1500x větší než Slunce a nachází se 3 840 světelných let od nás.

Nejbližší galaxie

Ve srovnání se vzdáleností galaxií je to ke hvězdám vlastně jen kousek. Nejbližší galaxie, tedy spirální galaxie v Andromedě, je vzdálena dva a půl miliónu světelných let. Je to taková vzdálenost, že astronomové sahají po další jednotce: Parseku. Jeden parsek odpovídá zhruba 3,26 světelným letům. Nejvzdálenější galaxie je dokonce 4 gigaparseky vzdálená (13x109 světelných let). Jde o EGS-ZS8-1, kterou našli astronomové v souhvězdí Pastýře. S tím, jak se technika nutná pro pozorování vesmíru zdokonaluje, je ale již teď jasné, že dříve či později najdeme ještě vzdálenější galaxii. Vesmír, zdá se, je nekonečný.

 

Více z vesmíru:


Polární záře ve vesmíru: Podívaná u hnědého trpaslíka

Polární záře ve vesmíru: Podívaná u hnědého trpaslíka

Černá dvojčata v hlubinách vesmíru

Černá dvojčata v hlubinách vesmíru

Klíčová slova:
vesmir, vzdalenost, hvezdy
 

Články odjinud