Narozeniny továrny na vědu: 50. let Evropské jižní observatoře | Ábíčko.cz

Narozeniny továrny na vědu: 50. let Evropské jižní observatoře

Narozeniny továrny na vědu: 50. let Evropské jižní observatoře
Sdílej
 
Evropská jižní observatoř je tahounem světové astronomie.

 

Radioteleskop ALMA: Velké ucho naslouchá vesmíru

Radioteleskop ALMA: Velké ucho naslouchá vesmíru

 

Evropské jižní observatoři (ESO – European Southern Observatory) se přezdívá továrna na vědu. Podobné označení je na místě, protože má nejlepší a nejdražší astronomickou techniku na světě. Na základě pozorování přístrojů ESO se napíšou v průměru dva odborné články denně! Kořeny ESO sahají do 50. let minulého století, ale za zrod organizace je považován podpis úmluvy o vzniku z 5. října 1962. ESO tak před pár dny oslavila úctyhodné 50. narozeniny, ale do šrotu se ani zdaleka nechystá.

Sucho, ale jasno

Administrativní sídlo ESO dnes najdeme v Německu poblíž Mnichova, veškeré přístroje se ovšem nacházejí v Chile. Tady je domovem Evropské jižní observatoře jedno z nejsušších míst na světě – poušť Atacama. Počet jasných nocí, suché klima a velká vzdálenost od civilizace byly hlavními důvody, proč se evropští astronomové uchýlili do těchto nehostinných podmínek. Dalším důvodem je poloha na jižní polokouli, ze které je možné pozorovat centrum naší Galaxie v souhvězdí Střelce nebo také blízké galaxie – Velké a Malé Magellanovo mračno. Přístroje ESO jsou v poušti Atacama soustředěny na několika různých místech, které fungují jako nezávislé observatoře.

 

1. Observatoř La Silla

V jižní části pouště ve výšce 2400 metrů nad mořem najdeme observatoř La Silla (čti la sija), která vznikla už v 70. letech minulého století. ESO zde má tři větší dalekohledy. Mezi ně patří i 3,6metrový dalekohled vybavený přístrojem HARPS, který se věnuje hledání planet u cizích hvězd a ve svém oboru je nejlepší na světě. Zajímavý je také Dalekohled nové technologie NTT (New Technology Telescope), který se proslavil jako průkopník aktivní optiky. Je vůbec prvním dalekohledem, u kterého tvar zrcadla (objektivu) průběžně mění počítač.  

2. Observatoř Cerro Paranal

Na observatoři Cerro Paranal v nadmořské výšce 2635 metrů se nachází především vlajková loď ESO a nejlepší dalekohled současnosti jménem VLT (Very Large Telescope). Ve skutečnosti nejde o jeden dalekohled, ale o soustavu čtyř velkých dalekohledů (o průměru zrcadla 8,2 metrů) a čtyř menších (průměr 1,8 metrů). Jednotlivé dalekohledy VLT se pohybují po kolejích (díky tomu mohou vědci měnit jejich konfiguraci) a mohou pracovat samostatně nebo společně. Paprsky ze dvou, tří či dokonce ze všech osmi dalekohledů se dají zkombinovat dohromady. Výsledný snímek pak má ostrost, na kterou bychom jinak potřebovali dalekohled o průměru 130 metrů! Díky tomu můžeme pozorovat 25krát větší detaily. Používat VLT ale není jen tak. Pozorovací programy jsou schvalovány komisí, která vybírá jen ty nejlepší z nejlepších. Není divu, provoz jednoho dalekohledu VLT stojí podle odhadů každou sekundu jedno euro (25 Kč). Pokud dalekohled pozoruje nějaký objekt hodinu, vyjde to na 90 tisíc korun!

3. Llano de Chajnantor

Nejnovějším místem ESO je observatoř Llano de Chajnantor (čti džano de čachnantor). Ve výšce 5104 metrů nad mořem zde vyrůstá 66 radioteleskopů v rámci projektu ALMA (psali jsme o něm v ABC 24/2011). Celkem 54 radioteleskopů bude mít průměr antény 12 metrů, zbývající budou menší o průměru 7 metrů. Projekt už přináší první výsledky a dokončen by měl být příští rok.

4. Největší dalekohled na světě

Na hoře Cerro Armazones, která je na dohled od observatoře Cerro Paranal, začíná ve výšce 3060 metrů nad mořem vyrůstat nový dalekohled, jehož spuštění bude znamenat revoluci ve výzkumu vesmíru. Evropský extrémně velký dalekohled (E-ELT) bude mít průměr hlavního zrcadla 40 metrů a bude tak téměř 4x větší než největší současné dalekohledy. Tak velké zrcadlo pochopitelně nelze dělat z jednoho kusu. Staví se proto z téměř 800 menších zrcadel do struktury, která připomíná včelí plástve. E-ELT by měl být uveden do provozu až někdy po roce 2020.


Google a režisér Avataru chtějí nerosty z vesmíru

Google a režisér Avataru chtějí nerosty z vesmíru

 

Špičková technika

Mnoho dalekohledů ESO je vybaveno aktivní a adaptivní optikou. Paprsky vzdálených hvězd dopadají na hlavní zrcadlo, od kterého se odrážejí k sekundárnímu zrcadlu a pak dál do vědeckých přístrojů či dalších zrcadel. Aktivní optika dokáže toto zrcadlo mírně deformovat a tím zmírnit změny jeho tvaru vyvolané například teplotními výkyvy. Podobně pracuje adaptivní optika, kdy je až 500x za sekundu měněn tvar zrcadla, čímž se astronomové snaží minimalizovat vliv atmosféry. Její aktuální stav je zjišťován pomocí umělé hvězdy, která se ve výšce 90 km vytvoří speciálním laserovým dělem.


Co se zkoumá v ESO

1. Planety u cizích hvězd neboli exoplanety, které objevuje je přístroj HARPS na La Silla. Mezi největší objevy patří nejbohatší známý systém HD 10180, kde okolo jedné hvězdy obíhá až devět planet. Atmosféry exoplanet zkoumá VLT na Paranalu.

2. Dalekohledy ESO se podílely na 16 let trvající studii, která zkoumala hvězdy obíhající blízko supermasivní černé díry v centru naší Galaxie. Černé díry nejsou vidět, ale na základě pozorování oběhu tří desítek hvězd astronomové potvrdili její existenci.

3. Rozpínání vesmíru – vědci zjistili, že vesmír se rozpíná stále rychleji. Práce, která se zrodila na observatoři La Silla, byla oceněna i Nobelovou cenou za fyziku.

4. Nejstarší hvězdy ve vesmíru, které vznikaly přes 13 miliardami let, krátce po vzniku vesmíru.

5. Záhadné gama záblesky – dosud nevysvětlitelné záblesky o obrovské energii.

6. Blízké okolí Slunce – na 1000 nocí během 15 let pracovaly dalekohledy na La Silla, aby prozkoumaly hvězdy v našem blízkém okolí. Z výsledků vyplývá, že naše Galaxie vedla mnohem neklidnější a chaotičtější život, než se čekalo.

 

Pohled z vesmíru: Když astronauti nemůžou spát

Pohled z vesmíru: Když astronauti nemůžou spát

Zapomenuté divné vesmírné stanice

Zapomenuté divné vesmírné stanice

Pohled do světa: Družicím Galileo už velí z Prahy

Pohled do světa: Družicím Galileo už velí z Prahy

Klíčová slova:
technika, vesmir, stanice, eso