Továrna na detaily: Kam kráčí plastikové modelářství

Továrna na detaily: Kam kráčí plastikové modelářství
Sdílej
 
Navštívili jsme továrnu české firmy Eduard, která patří ke světové špičce ve výrobě plastikových modelů a jejich doplňků.

 

V ABC č. 11/2019 dostáváte skvělý dárek – plastikový model letounu Supermarine Spitfire. My jsme se rozjeli do Obrnic u Mostu do firmy Eduard, kde tento model vyrobili. Na místě jsme zjistili, že plastikové modely už dávno nejsou takové, jak si je pamatujeme z dětství. Že se k sobě slepí několik plastikových dílů a je z toho jakési letadlo. Dnešní špičkové plastikové modelářství se zaměřuje na nejjemnější detaily a využívá k tomu nejmodernější technologie. A přesně v tom jsou Eduardi pekelně dobří.

Cestujeme časem

Základ plastikového modelu tvoří plastikový výlisek (rámeček), který obsahuje řadu dílků. Dílky z rámečku oddělíte, začistíte je a pomocí lepidla model sestavíte. Nakonec ho nabarvíte, opatříte obtisky a můžete si ho vystavit na poličku. První takový plastikový model vyrobila dnes už neexistující britská firma Frog v roce 1936. Zlatá éra plastikového modelářství ale začala až v 60. letech 20. století. A byly v tom celkem dobré i české firmy, proto je mezi námi tolik plastikových modelářů. Na světovou špičku jsme se ale dostali až s firmou Eduard, která nyní existuje už tři desetiletí.

Obtisky pro modely se počítačově překreslují podle předlohy z historických fotografií •  Pavel Dobrovský

Lisujeme plast

Co se na technologii, která je stará přes osmdesát let, dá vylepšovat? Kupodivu mnoho! Už jen samotný plastikový výlisek může být dnes mnohem detailnější. Umožňuje to moderní technologie výroby. Výlisek se vyrábí v ocelové či hliníkové formě, která má dvě poloviny. V každé je vyfrézovaný reliéf rámečku s dílky modelu – v jedné polovině horní reliéf, v druhé spodní. Stroj obě poloviny přitiskne k sobě a vstřikovacími otvory (kanálky) do formy vstříkne roztavenou umělou hmotu (jde o jistý druh polystyrenu). Pak stroj chvíli počká, až umělá hmota ztuhne, rozevře formu a z ní vypadne výlisek.

Rovněž barvení modelu zaznamenalo v posledních letech obrovský technologický pokrok •  archiv firmy Eduard

Vyrábíme formy

Proti minulosti se dnes formy dají vyrobit mnohem detailněji. Je to proto, že se k obrábění forem používají CNC stroje řízené počítači. Nejjemnější detaily ve formě se pak ještě dodělávají takzvaným jiskřením neboli elektroerozivním obráběním. Přesto má lisovaný plastikový model své limity. Může jít jenom do detailu 0,6 mm. Pro většinu modelů to stačí. Schválně si dobře prohlédněte detaily stavebnice, kterou jste dostali jako dárek. Ovšem dnešní špičkoví modeláři chtějí víc. Limit je daný už samotným materiálem. Roztavený plast zkrátka do jemnějších spár správně nezateče, byť by se forma dala vyrobit i detailnější.

Master pro výrobu formy na resinový odlitek vyžaduje jemnou práci pod lupou •  Pavel Dobrovský

Pryskyřicujeme

Až třikrát jemnějšího detailu, tedy až 0,2 mm, dosahuje technika zvaná resin. Resin je v překladu pryskyřice a na ní celá technologie stojí. Místo plastikových výlisků vstřikovaných do forem se tu rozmíchá tekutá pryskyřice, která se do formy nalije a nechá zatvrdnout. Pryskyřice dokáže vyplnit daleko jemnější skulinky než plast. Výrobní technologie je zcela jiná. Nejprve se vytvoří předloha dílku modelu, a to do nejemnějšího detailu. Říká se jí master a může se třeba i vytisknout na 3D tiskárně a následně jemně opracovat. Už výroba masteru vyžaduje velmi zkušeného modeláře.

Model tanku osazený fotoleptovými doplňky, na kterých je dobře vidět jemnost detailu •  archiv firmy Eduard

Zase formujeme

Když je master hotový, upevní se na dno nějakého kalíšku a zalije se roztaveným silikonem. Silikon je po zatuhnutí pružný a měkký, proto se z něho dá master dobře vyloupnout. V silikonu zůstane trojrozměrný otisk masteru a to je pak forma pro odlévání finálních dílků modelu. Do formy se nalévá tekutá pryskyřice, pak se forma zavře do vývěvy, kde podtlak z pryskyřice vyžene všechny bublinky. Když pryskyřice ztuhne, vyloupne se ze silikonové formy a má do nejjemnějších detailů stejný tvar jako master. To je celé kouzlo resinu. Ve firmě Eduard tuto technologii vylepšili a dali jí obchodní značku Brassin.

Foto:  Pavel Dobrovský

Leptáme

Třetí technologie, kterou v Eduardu používají, je fotolept. Materiálem není ani plast, ani pryskyřice, ale mosaz. Fotolept je vhodný pro dvojrozměrné díly, jako jsou třeba přístrojové desky letounů. Vyrábí se tak, že na mosaznou destičku se nalisuje tenká plastová fólie, která se stejně jako fotografický film osvítí požadovaným motivem. Následně se destička prožene strojem, který ji osprchuje kyselinou. Kyselina vyleptá (rozpustí) osvícené části destičky, které tak naprosto zmizí. S takto opracovaným plechem se dá různě naložit. Může se třeba pokovit stříbrně, zlatě nebo potisknout. V Eduardu na to používají speciální tiskárny, které na plech barvu vstřikují jemnými tryskami a dokáží vytvořit i 3D efekt vypouklých zasklených přístrojů na přístrojové desce letounu. Fotolept dokáže vytvořit ještě jemnější detail u dílů – až 0,15 mm. Není však trojrozměrný, ale plošný.

Plastikový model osazený jemnými doplňky z fotoleptu •  archiv firmy Eduard

Specializujeme

K čemu to všechno je? Představte si, že máte základní plastikovou stavebnici letounu, ale chcete, aby třeba kokpit pilota byl v co nejjemnějších detailech. K tomu ale dílky v takové stavebnici nenajdete. Někteří modeláři si je vyrábějí sami, třeba rasinovou technologií, někteří si je raději koupí hotové. A na to je právě Eduard specialistou. Přestože firma sama vyrábí plastikové modely a ročně na trh v tomto segmentu uvede na 50 novinek, její specializací je výroba rasinových a fotoleptových dílů (u takových uvádí 50 novinek ne za rok, ale za měsíc). Vyrábí je jak pro vlastní modely, tak pro modely jiných světových značek. Stejně tak vyrábí i obtiskové archy pro modely, nebo také masky na stříkání průhledných kokpitů modelů letadel. A zájem mezi modeláři je až neuvěřitelný.

Resinový model umožňuje třikrát jemnější detaily než základní plastiková stavebnice •  Pavel Dobrovský

Bádáme

Navštívili jsme vývojové oddělení takových modelových doplňků. Model, který má být vybaven doplňky, si zde z běžně prodávané stavebnice nejprve postaví. Je tedy potřeba, aby zde pracovali zkušení modeláři. Dále si k němu seženou potřebnou dokumentaci. Nejen například k tomu kterému typu letounu, ale často i ke konkrétnímu kusu. Seženou si výkresy, historické fotografie, monografie, když je potřeba, zajedou do některého ze světových technických muzeí. Pak zapřemýšlejí, co všechno se dá na modelu "vytunit" a která z technologií je k tomu nejvhodnější.

Před tvorbou forem pro výrobu plastikového modelu vznikne počítačový render •  archiv firmy Eduard

Počítačově modelujeme

Následně se díly kreslí či modelují v počítači. Když je to hotové, průběžně se vyrábějí prototypy těchto dílů a ty se na model zkoušejí. Je to proces, který trvá i několik měsíců. Výsledkem je jedna nebo i několik sad doplňků ke konkrétní stavebnici modelu, které si modeláři z celého světa v Eduardu mohou zakoupit. Plastikové modelářství se takovými doplňky posouvá na velmi precizní úroveň. Skoro to vypadá, že nic není nemožné. Chcete to zkusit? Začněte modelařit s naším dárkem! Návod najdete tady.

ABC s dárkem plastikového modelu koupíte tady >>


Kdo je Eduard

Eduard patří mezi pět nejvýznamnější výrobců plastikových modelů a jejich doplňků na světě. Překvapilo nás, že většina těchto firem mezi sebou spolupracuje a vyrábí doplňky k modelům jiných značek. Stejně tak vzájemně využívají kapacity výrobních linek či formy konkurentů k lisování svých modelů. Eduard je rovněž provozovatelem mezinárodní modelářské výstavy E-day, která bude letos pořádat už 19. ročník.


Plastikové modely 1: Lepíme náš dárek

Plastikové modely 1: Lepíme náš dárek

Plastikové modely 2: Barvíme náš dárek

Plastikové modely 2: Barvíme náš dárek

Vystřihovánky v časopisu ABC č. 12/2019

Vystřihovánky v časopisu ABC č. 12/2019

 

Klíčová slova:
Eduard, modelářství, technika, zábava
 

Články odjinud