Pražské planetárium prošlo kompletní proměnou, která nemá v Evropě obdoby. Zatímco tradiční planetária promítají hvězdnou oblohu pomocí projektorů na bílou kopuli, v Praze jako první na starém kontinentu instalovali revoluční LED technologii. Celá kopule o průměru 22 metrů je složena z 12 000 speciálních panelů, na kterých svítí neuvěřitelných 45 milionů světelných bodů.
Zatím existují jen dvě podobné instalace ve Spojených státech, ale ani ty nefungují jako planetária. Používají se jako doplněk sportovního stadionu. Když se hraje finále sportovního turnaje a ne všichni diváci se dostanou přímo na stadion, využívají právě tuto sférickou projekci. Zážitek je natolik intenzivní, že diváci mají pocit, že jsou přímo na ledě, takže předčí i samotnou účast v hledišti stadionu.
Černá kopule v pražském planetáriu
LED panelová technologie zásadně mění zážitek návštěvníků především díky kontrastu. Na bílé kopuli se projektorem promítané světlo rozptyluje, což snižuje kvalitu obrazu. Na černé LED ploše se naopak obraz vykresluje s dramatickým kontrastem.„Můžete mít klidně pocit, že nad vámi opravdu visí Jupiter,“ vysvětluje nám hrdě ředitel planetária Jakub Rozehnal.
Nová technologie nabízí rozlišení vyšší než 8K (více jak 7680 × 4320 pixelů), což je výrazné zlepšení proti původnímu systému, který dosahoval zhruba 6 K. Zásadní je ovšem obnovovací frekvence obrazu 120 Hz. Při nižších hodnotách by přechod obrazu přes jednotlivé LED body vytvářel nepříjemné blikání. Vlastně by stačila frekvence 60 Hz, dvojnásobná hodnota je tu kvůli projekcím ve 3D, kde se pro každé oko přes polarizační brýle využije právě polovina hodnoty.
Akustika jako výzva
Každý panel v kopuli je perforovaný (děrovaný). Je to kvůli zvuku. Bez této úpravy by byl v sále takový akustický chaos, že by se diváci navzájem neslyšeli. Natož, aby slyšeli zvuk filmu či komentář lektora. Ostatně perforované panely měla ze stejného důvodu i projekční kopule starého systému planetária.
Tento technický problém kopulovité stavby byl pro konstruktéry velmi důležitý, neboť k vizuálnímu zážitku musí planetárium poskytovat samozřejmě i kvalitní zvukový doprovod. Součástí instalace je proto pokročilá audio soustava v konfiguraci sedmi hlavních reproduktorů, dvou subwooferů a čtyř stropních reproduktorů umožňujících vytvářet prostorový zvuk v jakémkoliv místě kopule.
Díky tomu mohou zvukové efekty přicházet ze směru, kde se na obraze právě nachází jejich zdroj. Nicméně, my v ábíčku dobře víme, že ve vesmíru se zvuk nešíří, takže je to možná mnoho povyku pro nic.
Technologické srdce
Za plynulým chodem systému nového planetária stojí složitá technologická infrastruktura. O projekci se stará 18 výkonných počítačů, každý obsluhuje určitou část kopule. Ty jsou propojeny s kopulí celkem 12 kilometry kabelů. Ke každému panelu vedou dva dráty, jeden napájecí a jeden datový.
V prostoru pod stanovištěm lektora je klimatizovaná serverovna, kde jsou čtyři racky (počítačové skříně), v nichž jsou zasunuty počítače, chladicí systémy a elektrické rozvody. Tato technologie zajišťuje, že nad hlavami návštěvníků vzniká dokonalá iluze vesmíru nebo jakéhokoliv prostředí, které si tvůrci programu usmyslí – třeba Sixtinské kaple.
Virtuální vesmír
Celý systém je řízený specializovaným softwarem Digistar, který umožňuje planetáriu fungovat ve dvou základních režimech. Základním je virtuální vesmír, který je založen na počítačovém modelu kosmu, jenž v reálném čase počítá polohy a vzhled nebeských těles známého vesmíru, což umožňuje návštěvníkům dokonalou virtuální procházku po obloze.
Druhým režimem je filmová projekce, tedy přehrávání speciálně připravených filmů ve formátu pro sférickou projekci. Tyto filmy se natáčejí širokoúhlým objektivem známým jako rybí oko, který zachycuje obraz v úhlovém rozsahu 360 stupňů. Obraz je v nich směrem ke krajům deformovaný, ovšem po promítnutí na kopuli se deformace zcela ztratí a divák uprostřed má pocit, že je středobodem dění.
Živá data z vesmíru
Jednou z velkých výhod moderních planetárií obecně je možnost zobrazovat aktuální data z vesmíru. Planetárium může promítat nejen aktuální polohy planet, ale třeba i čerstvé záběry Slunce s aktuálními slunečními skvrnami. Na úložiště planetária, na které jsou napojeny projekční systémy, se dvakrát denně ukládá obraz Země z meteorologických družic. Návštěvníci tak uvidí planetu přesně tak, jak vypadá v daný den včetně aktuálního rozložení mraků.
Datové přenosy
Systém je připraven i na velmi náročné datové přenosy. V budoucnu by mohlo pražské planetárium nabízet přímé přenosy ze startů raket, speciálních uměleckých představení nebo koncertů. Snem ředitele planetária Jakuba Rozehnala je uskutečnit přímý přenos z Mezinárodní vesmírné stanice, což by bylo už technicky možné, ale zatím pro to ISS nemá dostatečnou datovou kapacitu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
