Mezihvězdné cestování: Nejlepší návrhy vesmírných lodí

Unikátní soutěž Project Hyperion ocenila nejlepší návrhy generačních vesmírných lodí pro cesty mimo Sluneční soustavu. Podívejte se, jak si architekti poradili s umělou gravitací, zdroji i péčí o psychiku posádky na 250 let dlouhé mezihvězdné pouti.

Po dlouhých měsících příprav a dvoukolovém hodnocení odborné poroty byly nedávno vyhlášeny výsledky soutěže, v níž nadšení studenti i zkušení architekti z celého světa navrhovali koncepty lodí pro takzvané mezihvězdné cestování.

Jde o potenciální budoucí lety k planetám nacházejícím se v odlišných planetárních soustavách, než je ta naše. Ve skutečně velmi dlouhodobém výhledu, tedy v horizontu několika stovek až tisíců let, se totiž předpokládá, že lidstvo bude potřebovat „plán B“ pro případ, že by se Země stala neobyvatelnou.

Hledání plánu B: Proč Project Hyperion vznikl?

Zatím se sice pohybujeme čistě v rovině teorie, už slavný fyzik Stephen Hawking ale před svou smrtí v roce 2018 předpověděl, že první vysokorychlostní mezihvězdné sondy vyrazí na průzkum vesmíru během následujících třiceti let. Jejich cílem bude najít další obyvatelnou planetu podobnou té naší, kterou bychom ve vzdálené budoucnosti mohli kolonizovat.

O tom, jak se k ní zvládneme dostat, se ale diskutuje již nyní. A to třeba na půdě I4IS (Iniciativy pro mezihvězdná studia), která soutěž Project Hyperion organizovala. Pro oceněné účastníky byla připravena finanční odměna ve výši deseti tisíc dolarů, tedy přibližně čtvrt milionu korun.

Jak navrhnout generační loď pro 1000 lidí

Týmy o obvyklé velikosti pět až deset členů musely dodržet hned několik bodů zadání, které byly pro design jejich vesmírných korábů limitující. Výsledkem návrhu měla být tzv. generační loď, tedy taková, na které většina lidí prožije úplně celý život.

Předpokládaná délka cesty byla pro účely soutěže stanovena na 250 let, obrovským tématem tak byla například bezpečnost, udržitelnost a schopnost vzít si na cestu dostatek odpovídajících zdrojů.

Současné sci-fi filmy často očekávají, že se lidstvu podaří spolu s rychlým pohonem na cestu k dalším hvězdám vynalézt i technologii kryoprezervace (zamražení) s možností přivést lidi později zpět k životu. Project Hyperion oproti tomu počítá s tím, že všech přibližně 1000 cestujících bude na lodi normálně žít a plodit další generace budoucích „osadníků“.

Největší výzvy: Umělá gravitace a soběstačnost

Jedna z dalších podmínek zněla, že život na generační lodi musí být co nejplnohodnotnější. To znamenalo mimo jiné nutnost dosažení umělé gravitace pomocí rotace lodi – odstředivá síla totiž na objekty ve vesmíru působí tak, že vytváří iluzi zemské přitažlivosti. Mezi další požadavky patřilo soběstačné zemědělství, efektivní čištění vody nebo nakládání s odpady.

Specifickou kapitolou pak bylo nezbytné předávání znalostí a dovedností z generace na generaci. Není tak divu, že porota soutěže od účastníků požadovala tzv. interdisciplinární přístup. Tedy takový, který využívá poznatky a metody z více vědních oborů současně.

Každý tým musel povinně zahrnovat minimálně jednoho architekta, jednoho inženýra-konstruktéra a jednoho humanitně orientovaného odborníka (např. sociologa či antropologa).

Kdo rozhodoval? V porotě zasedli experti z NASA

Rozmanitá tak byla i porota, která vybírala z celkem 50 odevzdaných návrhů. Zasedla v ní například Olga Bannovová, vedoucí katedry vesmírné architektury na Houstonské univerzitě, Scott Howe z NASA Jet Propulsion Laboratory (výzkumného střediska raketových motorů), antropolog Cameron Smith z Portlandské státní univerzity nebo Madhu Thangavelu z katedry vesmírného inženýrství na Univerzitě Jižní Kalifornie, který spolupracoval na projektech NASA Artemis a Gateway.

Do druhé fáze bylo pozváno 23 nejlepších týmů, z nichž komise určila tři na stupních vítězů a deset, které si vysloužily čestnou zmínku. O těch nejzajímavějších projektech se dočtete na dalších stránkách.