Norsko je výjimečná a krásná země daleko na severu. Většinu elektřiny si vyrábí ve vodních elektrárnách, a tak může pro datová centra nabídnout téměř 100% obnovitelnou energii, které má dostatek. Tisíce fjordů navíc nabízejí ledovou vodu k chlazení. K dispozici je i mnoho starých důlních prostor. To tvoří ideální kombinaci pro umístění i těch největších a nejnáročnějších datových center.
Zelený důl Lefdal jako digitální pevnost
Jedním z nich je třeba důl Lefdal – spletitá síť podzemních chodeb, kde se původně těžil zelený minerál známý jako olivín. Dnes do obřích skvěle zabezpečených podzemních hal může zajet celý kamion a rovnou tam umístit kontejner se servery. Tato podzemní infrastruktura zajišťuje nejen stabilní teplotu, ale i maximální fyzickou bezpečnost pro uložená data.
Budoucnost výpočetní techniky v Norsku
Konstrukce běžného datacentra vyžaduje masivní investice do chlazení, ale norské projekty tento problém řeší přirozeně. Moderní datacentrum v této oblasti funguje v podstatě jako teplárna a elektrárna v jednom, kde odpadní teplo z procesorů může být dále využito, zatímco energii dodává nespoutaná síla norských řek.
Konstrukce běžného datacentra:
Moderní datacentrum:
Teplárna a elektrárna v jednom
Milion výpočetních satelitů pro umělou inteligenci
Jeff Bezos není jediný, komu se nápad na orbitální datacentra zamlouvá. Elon Musk a jeho firma SpaceX přišla s plánem vypustit na oběžnou dráhu až 1 milion výpočetních satelitů. Ty mají sloužit jako datová centra pro UI (umělou inteligenci).
Obíhat budou ve výšce 500 km až 2000 km a data budou přenášet skrze konstelaci tisíců už existujících satelitů komunikační služby Starlink. Pro zajímavost, v současné době kolem Země obíhá celkově asi 15 000 satelitů, z toho asi 9 300 tvoří síť Starlink.
