Kladivo, nebo peříčko?

Tu otázku jste určitě slyšeli od učitele fyziky. Co je těžší? Kilo železa, nebo kilo peří? Odpověď samozřejmě zní, že kilo je jako kilo, bez ohledu na to, co ho tvoří. A vzápětí možná následoval podobný chyták: Co dopadne na zem rychleji - kladivo, nebo peříčko? Tady je už odpověď složitější. Záleží totiž na tom, kde tenhle experiment budeme dělat. Pokud budeme brát v úvahu jen gravitační sílu, pak délka pádu na hmotnosti těles nezáleží. Kartami však může řádně zamíchat odpor vzduchu neboli aerodynamika. A tak ve fyzikální učebně samozřejmě první na podlahu vždycky spadne kladivo. Ale jak vám asi učitelé fyziky zdůrazňují, ve vakuu by peříčko i kladivo dopadly přesně ve stejnou dobu. S touto teorií přišel až slavný Galileo Galilei, který ji také prokázal pokusy na šikmé věži v italské Pise. Vyvrátil tak zažitou a fyziky uznávanou Aristotelovu představu, že rychlost volného pádu závisí na hmotnosti těles. "Cha cha," řeknete si asi. "Tomu můžeme, ale nemusíme věřit. Žádné vakuum totiž není k dispozici." Chcete vidět důkaz? Přesvědčíme vás! Podívejte se na video, které natočil v roce 1971 David Scott, a to nikde jinde než na povrchu Měsíce. Jednalo se o jeden z pokusů, které provedla posádka Apolla 15.
A víte co? Učitelé fyziky nám nelžou.