Film Velká čínská zeď se odehrává za vlády dynastie Sung kolem roku 1100. Evropský žoldák a skvělý lukostřelec William Garin chce zbohatnout na střelném prachu, který vynalezli Číňané a o kterém si evropští válečníci mohou nechat jen snít. Pouť se však zkomplikuje, když Williama i s jeho parťákem zajme tajná armáda elitních bojovníků známá jako Bezejmenný řád.
Co chtěli udržet za zdí?
Bojovníci Bezejmenného řádu sídlí v rozsáhlé základně uvnitř Velké zdi. Odtud pravidelně vyrážejí odrážet nenasytné příšery, které se živí lidským masem. Ano, právě tato monstra jsou podle filmařů důvodem, pro který vznikla Velká čínská zeď. Nyní chystají velký útok a Bezejmenný řád dochází k závěru, že než drzé Evropany popravit, bude lepší je využít v boji…
Výstavba divu světa
Williamu Garinovi při pohledu na Velkou čínskou zeď spadne čelist. A to ji viděl v době, kdy ještě zdaleka nebyla kompletní! Historie Velké čínské zdi sahá až do roku 220 př. n. l. Čchin Š'-chuang-ti vydal rozkaz, aby byla všechna již existující severní opevnění propojena. Tím vznikl jednotný obranný systém proti kočovným nájezdníkům ze severu. Sloužit ale mohla i k udržování podrobeného obyvatelstva uvnitř.
Postupem času důležitost stavby v očích císařů a vládců uvadala. Dostavby se Velká zeď dočkala až za vlády dynastie Ming (1368–1644), která následovala po dynastii Sung. Tehdy se císařství potýkalo s nájezdy Mongolů a opevnění se jí zase začalo hodit.
Velká čínská zeď (The Great Wall) - oficiální český HD trailer • Zdroj: CinemArt
Stavební materiály
Se všemi odbočkami měří Velká čínská zeď více než 20 000 kilometrů, což z ní dělá největší stavební projekt všech dob. Sestává z až 10 metrů vysokých a téměř stejně širokých zdí, 5 metrů široké koňské stezky, průběžně umisťovaných strážných věží a dokonce i pevností skrytých uvnitř.
Materiál stavby se lišil podle dostupnosti v dané oblasti – v horách ke stavbě využívali kámen, v rovinách hlínu a na pouštích zase rákos či štěrk. Ve starších obdobích výstavby udusávali zeminu do připraveného bednění, čímž vznikl základní val, často dodatečně obezděný kameny. V období dynastie Ming se potom stavělo i z pálených cihel, které umožňovaly budování technicky dokonalejší stavby.
Vzkaz v balonu
Kromě monumentální Zdi a střelného prachu ve filmu uvidíme i další čínský vynález: papírové balony poháněné horkým vzduchem. V Číně byly známé již ve třetím století našeho letopočtu. Kromě využití během různých slavností posloužily třeba čínskému vojevůdci Ču-ke Liangovi. Pomocí takového balonu poslal vzkaz, aby si přivolal pomoc, když byl obklopen nepřátelským vojskem. Jak balony pomohou Williamu Garinovi v boji s lidožravými příšerami, se dozvíme v kině.
Bambusová bambitka
Ničivé účinky střelného prachu byly známé již za předchozí dynastie Tchang, kdy je popsal jeden z čínských alchymistů. Tehdy se používal k výrobě bomb vymršťovaných na nepřítele pomocí katapultu. Později vznikl jakýsi předchůdce zbraňové hlavně: Jednalo se o vydlabané bambusové trubky, jimiž se střílel prach či písek k oslepení protivníka. Ještě škodlivější účinek měly olověné kuličky, ostré kousky kovů nebo keramických střepů a nakonec i velké šípy poháněné střelným prachem. Z praktických důvodů byl bambus později nahrazen železem a předchůdce dnešní pistole byl na světě.
Velká čínská zeď: Mýty a zajímavosti
Jediná stavba viditelná z Měsíce
Oblíbeným mýtem se stalo tvrzení, že Velká zeď je jedinou stavbou viditelnou z Měsíce. To ovšem není pravda. Necvičeným okem byste ji nezahlédli ani z nízké orbity Země, natožpak z vesmíru!
Vojáci a odsouzenci
Když císař Čchin Š'-chuang-ti nařídil výstavbu Velké zdi, pracovní sílu tvořili hlavně vojáci a odsouzenci. Během stavebních prací prý zemřelo více než 400 000 lidí. Mnoho z nich je pohřbeno ve zdi samotné.
Psychologická překážka
Velká čínská zeď po dlouhá staletí fungovala nejen jako fyzický symbol silné země na východě, ale i jako psychologická překážka mezi Čínou a západním světem. Naopak svůj původní účel – chránit před nájezdy nepřátel – plně nesplňovala nikdy.
Rekonstrukce Badaling
Dnešní podobu Velké zdi vetkla výstavba během vlády dynastie Ming. V této době také vznikla nejznámější část světového divu, ležící asi 70 kilometrů od Pekingu. Jmenuje se Badaling, v roce 1957 byla rekonstruována a od té doby láká každoročně miliony turistů.
Dědictví UNESCO
V roce 1987 byla Velká čínská zeď přidána do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
