K penězům se člověk může dostat málo způsoby. Nejběžnějším a krapet nepohodlným způsobem je práce, na první pohled mnohem jednodušším ale v případě odhalení časově velice náročným způsobem je falšování peněz.
Aby však falšování peněz zůstalo jednoduché opravdu jen na oko, musejí se bankovky proti falšování chránit stále větším počtem prvků. Nejmodernější bankovky mají takových prvků až padesát. To je ale krapet nepohodlné jak na výrobu, tak na kontrolu pravosti.
Japonští a němečtí vědci proto přišli s úplně odlišnou metodou. Jako jediná ochrana bude fungovat tenoučký elektrický obvod z oxidu hlinitého, zlata a organických molekul. Přestože se již obvody podařilo na bankovky nanést a ty teď vesele provádějí matematické výpočty, konkrétní ochranný systém zůstává ve vývoji.
