Labyrint paměti Najdi cestu do své hlavy!

Labyrint paměti Najdi cestu do své hlavy!
Sdílej
 
Když se snažíme na něco vzpomenout, může se nám naše hlava zdát neprostupnou džunglí. Ve skutečnosti je lidský mozek nejsystematičtější knihovnou na světě.

 

 

Mozek je nejsložitější orgán v našem těle. Nachází se v něm 100 miliard nervových buněk (neuronů) a každý z nich má 10 000 spojů. Vytváří miliardy elektrických impulzů za sekundu. Nové výzkumy a technologie nám pomáhají pochopit, jak se v nich ukládají informace.

Vyšlapané pěšiny

Když srnky chodí pít stále na stejné místo, vyšlapávají v trávě pěšiny. Čím častěji pěšinou chodí, tím je zřetelnější. Naše paměť funguje na podobném principu. Pokud nechceme na něco zapomenout, musíme cestu v paměti neustále prošlapávat, jinak postupně „zaroste“ a my zapomeneme – alespoň zdánlivě. Na základě jednoduchého vjemu, který nám cestičky připomene, je mozek schopný zarostlé cesty obnovit. Vzpomínky, které bychom jinak dávno zapomněli, nám vrátí chuť nebo vůně, kterou máme s uloženým zážitkem spojenou. Když třeba pocítíte závan borovicové kůry, můžete si vzpomenout na zdánlivě dávno zapomenutý táborový večer, nebo jak jste šli kdysi s dědečkem na houby.

 

Neurotický otazník: Jak fungují neurony v mozku?

Neurotický otazník: Jak fungují neurony v mozku?

Paměť jako knihovna

Známá pravda říká, že opakování je matka moudrosti. Většinu získaných informací si mozek ukládá do pracovní paměti. Je to místo, kde se třídí materiál. Čas a další příchozí informace postupně rozhodují, které nabyté vědomosti mozek vytěsní a které uloží do své knihovny – dlouhodobé paměti. Opakováním vysíláme signál, které informace jsou pro nás nejdůležitější a mají se zaevidovat do složky. Zatímco pracovní paměť je ještě nepořádek, ve kterém je těžké informaci najít, dlouhodobá paměť už vypadá jako přehledná knihovna a poskytne nám ihned vše, co jsme do ní uložili a nyní potřebujeme znát.

Důležitý hmat

Do paměti si ukládáme informace, které se často dozvíme při čtení. Ale to má v současné technologické době plné informací svá úskalí. Při čtení z počítače, tabletu či mobilu využívá mozek rozdílný mechanismus než při čtení z papíru. Při čtení z knihy vnímá „věc“. Písmena chápe jako předměty, protože na papíře opticky působí jinak než na počítači. Otáčením stránek si rozděluje informace do bloků a lépe si je utřiďuje. Navíc si lépe pamatujeme to, co si můžeme osahat. Držíme v ruce knihu, cítíme, jak voní, tužkou zapisujeme slova. Mozek to chápe jako fyzickou činnost a automaticky si vše ukládá. Každou uloženou věc si zhmotňuje. A pokud to za něj uděláme my, usnadňujeme mu práci. Když si například recept na koláč jenom přečteme, ve skutečnosti si ho sotva zapamatujeme. Když ale koláč opravdu upečeme, mozek si všechny informace o receptu „prožije“ a uloží mnohem hlouběji.

 

Testuju, testuješ, testuje

Mozek si nejlépe zapamatuje to, na co sám přijde – když si pěšinu vyšlape sám, ne když má chodit po cizí. Proto si lépe pamatuje věci, které sám formuluje. Je dokázáno, že nejúčinnější způsob učení je sebetestování. Formulování otázek nás nutí pochopit podstatu a od chápání k vědění už je jen krůček. Když se nám podaří všechny potřebné informace vstřebat, můžeme mít pocit zmatení, pocit, že to vůbec neumíme. Říká se „ráno moudřejší večera“ a něco na tom je. Všechny informace se během spánku roztřídí. Když se ráno, probudíme, svěží jako rybičky, stačí sáhnout pro znalosti tam, kde je náš mozek během klidu pečlivě uložil.

 

 

Mozek vůdce: Vůdcovský talent nemá každý

Mozek vůdce: Vůdcovský talent nemá každý

Malý tuleň s velkým mozkem

Malý tuleň s velkým mozkem

Tajný výzkum Googlu: Superpočítač pro kočku

Tajný výzkum Googlu: Superpočítač pro kočku

Klíčová slova:
mozek
 

Články odjinud

Hry