Zdrhej! Máš na to hodinu! Unikněte s námi z únikové hry

Zdrhej! Máš na to hodinu! Unikněte s námi z únikové hry
Sdílej
 
„Únikovky“ hýbou světem. Jejich zástupci dnes raší jak houby po radioaktivním dešti. Vyzkoušejte jich pár s námi!

 

 

Představte si pokoj. Máte? Super. Teď si představte, že jste v tom pokoji zavření a nemůžete se dostat ven. Nic moc, že? Nakonec si ale představte, že někde v tom pokoji se skrývá klíč od dveří. Může být pod obrazem, může být v hlavolamu schovaném pod kobercem, může být v šuplíku psacího stolu, na kterém se houpe zámek s číselným kódem. Co teď? No, budete to muset rozluštit.

Pod zámkem

Vítejte ve světě únikových her. Jedná se o celkem nový druh zábavy na pomezí videohry a táborové bojovky. Zpravidla jde o místnost, ve které vás někdo uvězní, případně v ní straší a vy se musíte dostat ven. Do místnosti vás – a partu vašich kamarádů – organizátoři hry zamknou a vy máte hodinu na to, abyste rozkryli všechna její tajemství. Čeká vás luštění hádanek a pátrání po klíčích k zamknutým skříňkám, ve kterých najdete indicie pro další puzzle. Nakonec se doberete ke klíči, kterým odemknete dveře..., za kterými je svoboda anebo také ještě tajemnější a složitější místnost.

 

Na vlastní kůži

No uznejte – u toho jsme nemohli chybět. Pár únikových her, které je dnes možné prožít v Praze, jsme pro vás proto vyzkoušeli. Nejprve jsme se podívali do The Chamber, ve které se skrývají hned dvě únikové místnosti. Tou první je Tajemná pracovna, v níž odhalujete záhadu jejího dávného obyvatele, druhá se jmenuje Hackerovo doupě - a v něm nemáte za úkol nic menšího než zabránit třetí světové válce.

Galactic Pioneers: Únik z vesmírné pasti

Galactic Pioneers: Únik z vesmírné pasti

Kódy v kytkách

Jak to probíhalo? Přepis našeho pátrání v Tajemném pokoji by zněl asi takto: „Hele, tady jsou nějaký symboly na dveřích.“ „Jo, a támhle je váha.“ „A tady na tom papírku je pár symbolů, takže asi musíme...“ Nemůžeme být konkrétnější, abychom vám nezkazili vlastní zážitek, ale věřte, že je to hukot. Většina vybavení únikovky má totiž nějaký smysl, ať už jde o dobře skrytou páčku, která ve stěně otevře dvířka, nebo o počet kytek v květináči, který by mohl vést k odhalení tajného kódu. Musíte být pozorní, přemýšlet, odhalovat souvislosti, kombinovat varianty a luštit logické fígle v uzavřeném prostoru. „K vyřešení nepotřebujete odbornost v žádném oboru,“ řekl nám Tomáš Kučva, který The Chamber vymyslel.

 

Lasery a rakety

Platí to i pro místnost Hackerovo doupě, která je plná počítačů, parádních laserových paprsků protínajících ve tmě tajuplnou mlhu a skrytých infrazávor a detektorů pohybu. Jenže k tomu, abyste se z ní dostali, nepotřebujete být počítačový expert. Stačí „jen“ odhalit skrytý systém všech věcí. Ne, že by to bylo jenom tak. Čas vás tlačí, hádanky jsou pěkně ostré a nemine vás ani nervující odpočet času, který zbývá do odpálení raket!

Útěk z Prahy

Když jsme se vzpamatovali z The Chamber, vyrazili jsme do únikové místnosti s názvem Železná opona. Její příběh je situovaný do alternativní reality, ve které totalitní komunistický režim neskončil roku 1989, ale pokračuje až do dnešních dní. Vy se ocitáte v roli nepohodlného člověka, který musí uniknout z Čech do Berlína – ovšem nejdřív se musí dostat z výslechové místnosti, ve které se kromě něj nachází jenom stolek, telefon a lampička.

 

Jako ve videohře

„Hustý!“ řekli jsme si, když se za námi zavřely dveře. Kolem nás totiž nebylo vůbec nic. Jenom bílé stěny. Ale jak jsme přicházeli na jednotlivá hejblátka, zástrčky a rébusy, začala se kolem nás místnost rozevírat. Stačilo s něčím cvaknout a kolem nás se spustily věci, které jsme při vstupu do místnosti nečekali. Bylo to jako ve videohrách. A k těm má Železná opona blízko. Jeden z jejích tvůrců Honza Vrobel totiž šéfoval videohernímu časopisu Score. „Inspirace by se dala najít ve hrách, jako je Portal nebo Gone Home, v adventurách, ale třeba i ve světelném a zvukovém designu her, jako je Left 4 Dead,“ řekl nám. Podobně jako adventurní videohry se totiž i únikové hry na první pohled tváří neproniknutelně, ale jakmile začnete pátrat a narazíte na první indicii, rozjede se série hádanek, které mají velmi pevný systém a posunují vás dál. Systém musíte pochopit, jinak se nehnete z místa – stejně jako v oněch počítačových hrách.

ABC TV: Redakci ábíčka zavřeli do super moderní únikovky Galactic Pioneers • Zdroj: redakce ABC

Návštěva alchymisty

Poslední zastávkou na našem tažení skrz únikovky byla MindMaze. Jde o dvě únikové místnosti, které vymyslel maďarský tvůrce András Gál. V té první, která se jmenuje Enigma, se hráči nejprve musí dostat z vězení (k dispozici se tu povalují jen dvě boty, na mřížích přicvaklá pouta a lavor - napadá vás, co s tím?) a pak musí v časovém limitu ukořistit plány válečné ponorky na nepřátelské základně. V Alchymistově komnatě pak pátráte po Kameni mudrců. Tahle komnata je tu hned ve dvou kopiích, aby se sem návštěvníci vůbec vešli - dva roky starý MindMaze patří k nejstarším a nejnavštěvovanějším únikovkám v Praze a jeho hlavolamy luštilo už 20 000 lidí.

 

Hackování reality

Únikovým hrám dávají zabrat vynalézaví návštěvníci. Právě do únikovky Enigma přišel jeden šikula, který si z dostupných předmětů vyrobil něco na způsob šperháku. Přeskočil tak asi čtyři hlavolamy! V jiné pražské únikovce se zase návštěvník hned po vstupu podíval na hodiny, nastavil jejich čas na kódovém zámku u východu a za tři minuty byl venku. Hodiny totiž zrovna náhodou ukazovaly čas, který byl shodný s číselnou kombinací na zámku. Únikové hry jsou zkrátka tvárné. Snažit se místnost přechytračit ale není cílem hry, protože se tak zkazí celá zábava. Proto se každá z únikovek stále upravuje tak, aby byl zážitek hráče co nejlepší. Příliš těžké hlavolamy se zjednodušují, lehké se znáročňují. A když si nevíte rady? Obvykle máte možnost požádat organizátory o nápovědu. Přes kamery totiž sledují z vedlejší místnosti, zda vše probíhá, jak má.

Odkud to přišlo?

Nikdo přesně neví, kde únikovky vlastně vznikly. První únikovou hru si nárokuje jak Budapešť, tak Japonci, kteří nejdříve pořádali putovní únikovky, jiní hovoří o Singapuru či Silicon Valley. Za inspirační zdroje jsou považovány jak videohry, kde jste museli použít všechno na všechno, tak specifičtější únikovky jako textovka Behind Closed Doors ještě na osmibitovém počítači ZX Spectrum. Pravda bude asi někde mezi: Tahle parádní zábava napadla víc lidí najednou – od videoher k ní byl jen jeden geniální krůček. Hra naživo? To chce přece každý. A zatímco přenést do reality třeba takové Call of Duty obnáší pár let vojenského výcviku a GTA V naživo vás vyjde zase na pár let v kriminále, luštit zapeklité hádanky v uzavřené místnosti je celkem neškodné.

Ze života...

Každá hra, kterou jsme vyzkoušeli, opravdu stála za to. Nehrajete ji – prožijete ji! Nesedíte u počítače, ale procházíte skutečnou místností. Neklikáte na myš, ale lomcujete skutečným stolem. Nemůžete si uložit pozici, nemůžete jet podle návodu a čas se krátí. Je to doopravdy. A opravdové věci jsou fajn - i když vám občas nad hlavou tiká odpočet k odpálení nukleárních raket.

 

Více o únikovkách:


Navštivte Tajemnou komnatu!

Navštivte Tajemnou komnatu!

Týden v Zóně: Život stalkera není jednoduchý

Týden v Zóně: Život stalkera není jednoduchý

Klíčová slova:
unikovky, unikove hry
 

Články odjinud

Hry