Půl století vládl Českému království litevský rod Jagellonců. Reprezentovali ho dva naši panovníci – Vladislav a Ludvík. Od smrti krále Vladislava letos v březnu uplyne 500 let.
Na podzim 1457 zemřel sedmnáctiletý český král Ladislav Pohrobek, vnuk Zikmunda Lucemburského. Uprázdněný trůn si nárokovali Jagellonci. Manželkou litevského velkoknížete a polského krále Kazimíra IV. Jagellonského byla totiž Ladislavova sestra Alžběta Habsburská. Společenské poměry v Českém království ale nástupu cizího šlechtického rodu na český trůn nepřály.
Po husitském králi
Českým panovníkem byl zvolen kališník Jiří z Poděbrad, který se stal trnem v oku téměř celé katolické Evropě. V roce 1469 česká katolická šlechta zvolila vzdorokrále, kterým se stal uherský král Matyáš Korvín. Bylo jasné, že dědičný královský titul si Jiří z Poděbrad udržet nemůže. Spojil se proto s Jagellonci a nabídl jim českou korunu. Tento krok uvítal český sněm a potvrdil příštím králem Kazimírova syna Vladislava Jagellonského. V březnu 1471 Jiří z Poděbrad zemřel a Vladislav si už v květnu téhož roku nasadil českou korunu.
Rozdělené království
Vladislavu Jagellonskému bylo tehdy teprve patnáct let. Proti němu stál osmadvacetiletý vzdorokrál Matyáš Korvín, na rozdíl od Vladislava plný temperamentu. Česká šlechta byla nejednotná, část se klonila k jednomu, část k druhému králi. Během pár týdnů se mezi rivaly rozhořela válka, která se táhla téměř sedm let. Skončila dohodou, v níž si Vladislav a Matyáš české království rozdělili – Čechy připadly Jagellonci a Morava a Slezsko Korvínovi. Ke sjednocení království došlo až v roce 1490, kdy Korvín zemřel a Vladislav se stal také králem uherským.
Následník
Král Vladislav byl třikrát ženatý, ale dědice mu dala až třetí manželka Anna z Foix a Candale. Francouzská hraběnka byla zapřisáhlou katoličkou a odmítla přijmout českou korunu. Dokonce nikdy nevstoupila na území Českého království, protože pohrdala kališníky. To králi Vladislavovi nevadilo. V té době už byl uherským králem a trvale sídlil v Budíně. V červenci 1506 dvaadvacetiletá Anna porodila budoucího českého krále Ludvíka Jagellonského a pár dní poté zemřela. Vladislav svou ženu přežil o necelých deset let. Jako šedesátiletý zemřel v Budíně 13. března 1516.
Rozhádané dědictví
Ludvíka Jagellonského nechal otec korunovat uherským králem už v jeho dvou letech. O rok později mu nasadil na hlavu korunu českou. Ludvíkovi bylo devět a půl roku, když otec zemřel a on se měl ujmout vlády. Říkalo se mu Král Dítě. Samostatné vlády schopen nebyl a kraloval prostřednictvím poručníků. Taková vláda znamenala v historii vždycky průšvih. Šlechta v obou zemích se pustila do bojů o moc a král neměl sílu s tím cokoliv udělat. Hlavní katastrofa se ale na Ludvíka řítila z Balkánského poloostrova. V druhé polovině 15. století dobyl turecký sultán Mehmed II. významná území jihovýchodní Evropy. V roce 1526 jeho pravnuk Sulejman I. plenil Balkán a chystal se na vpád do Uher.
Konec u Moháče
Mladý a nepopulární Ludvík zůstal v boji s tureckým sultánem téměř bez pomoci. Shromáždil pětadvacetitisícové vojsko a 29. srpna 1526 se střetl s Turky v bitvě u Moháče (dnes v jižním Maďarsku). Sulejman měl více než dvojnásobnou početní převahu a bitvu s přehledem vyhrál. Poražený král se snažil z bojiště utéct a utopil se močálu. Bylo mu pouhých 20 let. Takto neslavně skončilo panování Jagellonců. Český trůn po nich na dlouhých 400 let obsadili Habsburkové.
Více o králích:
