Rád si občas ze svého domova v Hradci Králové zajedu na kole k Chocni a navštívím přitom lesnatou cestu směřující k malé obci Zářecká Lhota. Právě v jednom z místních pískovcových lomů v roce 1880 objevili dělníci těžící kámen na opravu okolní cesty podivné rourovité kosti.
Naštěstí tudy právě ten den procházela jistá paní Tomková, krupařka z Chocně. Ta se o podivných fosiliích zmínila místnímu lékárníkovi a horlivému sběrateli přírodnin Františku Hlaváčovi. Díky jeho rychlé reakci se podařilo zachránit alespoň několik z nich před ztracením nebo zničením.
Hlaváč je poté zaslal do Prahy tehdejší největší české kapacitě profesoru Antonínu Fričovi k určení. Frič je o rok později v časopise Vesmír popsal jako kosti „zubatého praptáka“, podobného severoamerickým druhům. Představoval si dokonce, že fosilní křídelní kosti mohly patřit neznámému pravěkému opeřenci podobnému dnešní labuti.
První český ptakoještěr
V roce 1905 nicméně Frič akceptoval názor britských kolegů a uznal, že zkameněliny nepatřily žádnému ptákovi, ale ptakoještěrovi – prvnímu, který byl na našem dnešním území objeven. Původní Fričovo jméno Cretornis Hlaváči („Hlaváčův křídový pták“) bylo proto změněno na Ornithocheirus hlavatschi, ale ani v tomto případě se vědci „netrefili“. Ornitocheirové byli zcela jinými zástupci rozmanité skupiny pterosaurů, náš zástupce přitom patřil nejspíš do kladu Pteranodontia.
Před deseti lety
Abychom dlouhou historii zkrátili – v roce 2015 publikoval o fosiliích od Chocně novou studii český paleontolog Boris Ekrt z Národního muzea ve spolupráci s ruským kolegou Alexandrem Averjanovem. Dvojice vědců prohlásila ptakoještěra od Chocně za platný taxon a stanovila pro něj původní Fričovo jméno – Cretornis hlavaci (zčásti i jako poctu pánům Hlaváčovi a Fričovi).
Tajemství českého pterosaura
Objevený exemplář kretornise v podobě šesti úlomků kostí z přední končetiny byl mládětem s původním rozpětím křídel asi 1,6 metru (kost pažní měří 76 mm). Žil v období turonu (raná fáze pozdní křídy, asi před 92 miliony let) a jeho zkameněliny byly objeveny v sedimentech Jizerského souvrství. O mnoho víc už toho o „českém“ ptakoještěrovi žijícím na tehdejším mořském pobřeží bohužel zatím nezjistíme.
Zkamenělé zuby možná patřící neznámému druhu pterosaura byly sice objeveny také v severozápadních Čechách, ty nám však nejspíš mnoho informací neposkytnou. Nezbývá než doufat, že zde brzy objevíme více zkamenělých dokladů o těchto fantastických létajících „dracích“.
