Papírová archeologie aneb Historie vystřihovánek v ABC (15.) | Ábíčko.cz

Papírová archeologie aneb Historie vystřihovánek v ABC (15.)

Sdílej
 
Dvacet let, to je již roků haldy... lépe řečeno dvacet ročníků. 5. září 1975 jsme si koupili první číslo tohoto jubilejního ročníku ABC. Ábíčko stále stojí 3 tehdejší koruny československé a vůbec nedošlo ke zdražení s přelomovým číslem 9/20 (vyšlo 9.1.1976), na jehož obálce hlásá velký nápis: „Od tohoto čísla vždy 6 listů DÉČEK!“ Ano, solidní dárek čtenářům k Novému roku. Změna kvality k lepšímu je evidentní, od této chvíle je uprostřed časopisu čtyřlist z pevného papíru určený vystřihovánkám, atlasům ABC a dalším déčkům.

20 tlustých knih ABC a zlato alchymistů B-V (1975-76)

Dvacet let, to je již roků haldy... lépe řečeno dvacet ročníků. 5. září 1975 jsme si koupili první číslo tohoto jubilejního ročníku ABC. Hned na obálce se dočítáme: "Dvacet ročníků ABC = 11570 stran čtení o úspěších vědy a techniky, o dobývání vesmíru, o záhadách přírody, o dobrodružství ze života rostlin, zvířat i lidí." Jan Kohout, tajemník ÚV SSM a předseda Ústřední rady PO SSM (to bejvávaly funkce!), ve svém sloupku na str. 4 ještě doplňuje: "(časopis) Pomáhá organizovat dětské pionýrské kolektivy a v současné době napomáhá rozvoji hnutí k XV. sjezdu KSČ - Hnutí smělých pionýrských činů." To aby bylo dětem jasno. My se ale zaměříme na to, co nás bavilo: Pifík - ano, přítomen. Stejně tak Kruan a jeho parta - ano, komiksová klasika o žlutoplaneťanech Gron-c-chích z pera šéfredaktora Vlastislava Tomana a štětce Františka Kobíka pokračuje již třetím rokem, nyní pod názvem Kruanova dobrodružství. Atlasy ABC, ruční práce, plánky a návody - ano- a z nich především nerezavějící papírová láska, vystřihovánky.

Foto
Ábíčko stále stojí 3 tehdejší koruny československé a vůbec nedošlo ke zdražení s přelomovým číslem 9/20 (vyšlo 9.1.1976), na jehož obálce hlásá velký nápis: "Od tohoto čísla vždy 6 listů DÉČEK!" Ano, solidní dárek čtenářům k Novému roku. Změna kvality k lepšímu je evidentní, od této chvíle je uprostřed časopisu čtyřlist z pevného papíru určený vystřihovánkám, atlasům ABC a dalším déčkům. Z rubu jsou listy nejprve prázdné a čisté (pro modeláře ideální stav), záhy redakce pochopitelně začala tyto velké prostory ležící ladem využívat pro reklamy, návody, hry či jiné informace. Číslo 9 je pro "papíráky" velmi zajímavé i v tom, že na jeho obálce je barevná fotografie dvou modelářů "v akci" a za nimi na poličkách leží 16 slepených modelů z uplynulých ročníků, i pár nepapírových - mohli jsme tak bádat, co nám chybí ve sbírce. Na jejich pracovním stole leží mezi modelářským "chlívkem" nejen bůh lepidel Herkules, ale i vzácná tužka s logem ABC, o které jsem v této Archeologii již psal (viz díly 11 a 13) - ovšem v ABC č. 19/17 vyšla jako příloha tužka stříbrná, kdežto na obálce č. 9/20 je tužka bílá... sběratelé mají prostě pořád co dělat.

Foto
První číslo kulatého ročníku přináší ne zrovna oslavnou a klasickou vystřihovánku - hranatého pejska s kývací hlavičkou (foto Josef Kropáček). Aby nebyl přechod do dvacátého ročníku pro čtenáře tak šokující, je v tiráži u tohoto modelu pro jistotu uvedeno: "Déčko časopisu ABC, 19. ročník." Autor papírového hafana jest utajen. Model je to ale funkční a odrážel tehdejší módu umísťovat podobné kývací potvůrky v autech za zadním sklem.

Foto
Do své předposlední společné sezóny vstupují klasici největší, Pavel Blecha a Richard Vyškovský, s krásnými a dnes vzácnými stavbami. Již v minulém ročníku objemem práce překonali do té doby kvantitou dominující dvojici Václav Šorel-František Kobík a v tomto ročníku svou vedoucí pozici potvrdili - nejen množstvím pokreslených stránek, ale co je nejdůležitější, nejvyšší kvalitou a trvalým ohlasem u modelářů.
Vzorně vybavený model do série Skansen ABC připravili do č. 6/20 (14.11.1975), je jím valašské fojtství s roubenou komorou. Návod je doplněn výtečným vlastivědným textem o tom, co to vlastně fojtství na Moravě bývávalo. Model je zkreslen na necelých dvou stranách a je doplněn přehlednou návodnou kresbou v šikmém pohledu. U staveb skansenu je to vůbec poprvé. Připomeňme si, že tvůrci B-V začali s návodnými kresbami až u svého třetího modelu (autoveterán Renault 1911, ABC č. 18/13) a kresby to byly vhodné spíše pro strojaře či stavaře, jelikož byly v pravoúhlém promítání (nárys-půdorys-bokorys) a s polovičními řezy, ve kterých se dítě jen ztěžka orientovalo. Poprvé jsme se u modelů B-V setkali s přehlednou vystínovanou návodnou kresbou u modelu depo a věž k domácí autodráze (ABC č. 13-15/19, kresba se nachází u návodu v č. 14/19). Valašské fojtství se tak stává novým etalonem moderně a velmi kvalitně zpracované vystřihovánky. Když použiji méně pompézní slova - prostě hladí na duši, radost ji slípnout a šoupnout na poličku.

Foto
Foto
Foto
Skansen ABC pokračuje již zmíněným důležitým číslem 9/20, a to hned dvěma různorodými kousky zabírajícími celkem opět necelé dvě strany: větrným mlýnem z Gottwaldovska (Gottwaldov na mapě nenajdete, ale zajet se tam dá) a kovárnou z Blat (podkladem pro model byla stavba ve stylu selského baroka z Plástovic). Vše doplněno vzdělávacím textem, fotografií kovárny a přehlednou návodnou kresbou, jež se stává součástí nezaměnitelného stylu dílny B-V, potažmo později arch. Vyškovského samotného.

Foto
A do třetice skansen ABC ve 20. ročníku - předposlední společně signovaný model lidové architektury dvojice B-V nacházíme v č. 15, jde o jihočeský statek ze Soběslavských blat s včelínem, studnou a žebřiňáky. Model je rozsáhlý (2,8 strany) a možná jen z nedostatku místa autoři zvolili pro celkovou návodnou kresbu opět malý nepřitažlivý půdorys-nárys (jen studni se dostalo privilegia šikmé stínované kresby). Za pozornost stojí opět doprovodný text Kouzlo selského baroku na str. 11, dokonce s barevnými fotografiemi redaktora Martina Pilného, pro kterého byly a jsou stavby lidové architektury srdeční záležitostí.

Foto
Foto
Tolik k čistému skansenu, ale to není vše - železniční modeláři měli tehdy dobu hojnosti. Další stavby vhodné do kolejiště TT či N (v univerzálním měřítku 1:150) připravil osvícený ateliér architektů Blecha-Vyškovský na žádost čtenářů - tentokrát nikoli "lidovku", ale civilnější stavby. A tak v č. 12/20 jsme se mohli těšit z vilky z let 1920-1930. Dva díly (č. 22 a 31) tohoto sympatického obydlí modeláři hledali ve vystřihovánce marně, žádné vysvětlení. Ti trpěliví je našli hned v dalším ABC č. 13/20, spolu s modelem moderního domku. Modely zabírají každý jen stránečku, ale poměr výsledného efektu a složitosti stavby je maximální. Obě stavby se dočkaly reedice pod společným názvem domky do kolejiště, ale v opačném pořadí: nejprve byla zopakována moderní "škatulka" (č. 10/39) a hned po ní prvorepubliková vilka (č. 11/39).

A nakonec perla blýskavá a unikátní v tom, že jde o protoplazmu městské památkové rezervace, které už navždy patří čestné místo ve všech galaktických příručkách o papírovém umění. V čísle 19/20 (vyšlo 2.6.1976) modeláři zírali na model renesanční radnice. Tomuto modelu stála modelem radnice ve Veselí nad Lužnicí a jde o skutečně krásnou záležitost. Žlutá, krásně členitá stavba s centrální věží vyšla jako sólokapr, ale v navazujících pokračováních se modeláři dovtípí, že si mohou postavit městskou památkovou rezervaci, dnes označovanou jako "malou MPR". Velký nápad musel dozrát. Radnici po čtyřech měsících (až v následujícím ročníku) začalo postupně doplňovat šest roztomilých městských domů s kašnou. Modeláři měli volnější ruce než u pozdější "velké" MPR - domky i radnici mohli na podložce sestavit dle doporučení architekta Vyškovského anebo dle vlastního uvážení.
Foto
Radnice zabírá necelé 2 strany vystřihovánky. Pozor při stavbě, i mistr tesař či architekt se někdy utne - tělo věže 8 se nevejde do střechy 24 a je třeba ji trochu "namordovat". Výsledek je ale skvělý a je ctnostnou hlavní stavbou malé MPR.
Foto
Pojem MPR se klene v oblouku dlouhém 28 let - od této renesanční radnice až po konec října 2004, kdy vyšla vrcholná Velká kniha vystřihovánek MPR, která ovšem původní malou (zapomenutou?) MPR neobsahuje.

Ale nejen stavbami živ je člověk či modelář. Téměř rok a půl čekali fandové papírové techniky, než se dočkali druhého modelu monopostu formule 1. Dočkali se s číslem 11/20 (6.2.1976). Zprvu jistě jásali, pak asi malinko ochladli kvůli chybnému, nepoužitelnému tisku části modelu. Šlo o černozlatou "raketu" Lotus 72 D JPS. Nutno poznamenat, že model měl několikanásobnou smůlu - jak již zmíněno, půlstránka s koly a dalšími díly byla vytištěna zmenšeně, oprava vyšla naštěstí hned v následujícím čísle 12/20. Barva modelu není černá, ale jakási modrozelenotmavošedá (model velmi prokoukne, když si jej modelář přebarví černou tuší, vyniknou více i "zlaté" nápisy a pruhy). Při vší úctě je model taková velká "žaba", rozměrovými proporcemi neodpovídá skutečnosti, což odpovídá minimu podkladových materiálů, které měl arch. Vyškovský tehdy k dispozici - jednu dvě fotografie. Ale v pořadí druhá efjednička (dokonce se startovním číslem 2) je tady a do sbírky patří. Stejně jako u prvního modelu Tyrrell Ford 005 zde není uvedeno měřítko, ale jistě patří do nastartované a věčné řady 1:24. Model Lotusu byl dokonce zopakován v prvním sešitu Déček (1985 a 1986), ovšem v Déčkách je vystřihovánka mírně větší než původní ábécéčkové vydání. Rovněž původní autorský kód BV-016 je násilně "opraven" na V-016 (pan Blecha byl prostě vymazán).

Foto
Foto
Technicky založení modeláři dostali zajímavý námět k činnosti v ABC č. 17/20, ve kterém vyšla další vystřihovánka dvojice B-V, starý radiopřijímač Máj. Ten lze dopracovat jako skutečný hrající přístroj díky plánku skvělého propagátora radioamatérské elektroniky, Pavla Šraita, známého léta ze stránek ABC i z jeho populárních knih. Přijímač to byl na tehdejší dobu docela hi-tech, obsahoval dokonce integrovaný obvod MAA 125. Nepoužíváte někdo náhodou tohle papírové rádíjko dodnes?

Do kategorie nostalgických modelů patří roztomilý prostorový pokojík, staročeská selská jizba, která vyšla na pokračování na samém konci 20. ročníku, v číslech 23 a 24. Model je rozsáhlý, včetně střihů zabírá 6 stran. Pec jak pro Honzu z pohádky, vyřezávaný stůl a židle, talíře s ornamenty, malovaná truhla, obraz Madony s děťátkem - to vše v nás evokuje jakési zaváté vzpomínky na idylické či vysněné dětství v chaloupce u babičky... Ale zpět na zem. Originál kresby z 20. ročníku již v této podobě neexistuje. Když redakce ABC po 26 letech požádala arch. Vyškovského o přípravu vystřihovánky k reedici, byl natolik nespokojen s původním vybarvením Pavla Blechy, že popadl tvrdou gumu a začal nánosy barvy na některých místech likvidovat. Navíc některé díly více prokreslil a doplnil o nové části, aby vyhověl požadavku vánočního ladění: vánoční stromek, hračky, kolébku apod. Obnovené, "upgradované" dílo pod názvem Selská jizba-Vánoce v selské jizbě naleznete v ABC č. 23-26/47.

Foto
Na tvorbě architektů Pavla Blechy a Richarda Vyškovského vždy byla sympatická tvorba "starých hezkých věcí" - autoveterány, modely dávných staveb lidové i městské architektury či třeba výše zmíněné pradávné rádio. Svět našich prababiček a pradědečků je prostě z našeho pohledu krásný a romantický. A arch. Richard Vyškovský, noblesní pán "ze staré školy", má pro něj cit.

Nashledanou u banánových beden s abecečky se těší,