Poecilochirus necrophori (české jméno nemá) je poměrně velký, kolem 1 mm dlouhý a rychlý roztoč. Prohlížíme-li hrobaříky a střevlíky, najdeme ne nich často nymfy tohoto rodu, na hrobařících druh P. necrophori, na střevlících P. carabi. Tito roztoči mají zajímavý způsob obživy. Jsou to totiž zloději, kteří svým nosičům kradou potravu od úst - tento způsob soužití nazýváme kleptobiózou. Hrobaříci i střevlíci jsou brouci masožraví, živící se jinými živočichy, hrobaříci především larvami much. Jakmile začne nosič požírat svou kořist, stěhují se jeho nezvaní hosté k jeho hlavě, po ní slézají až ke kusadlům, shromažďují se kolem roztržené kořisti a kradou z ní sousta pro sebe. Slézají často i na kořist, vždy však z opatrnosti zůstávají alespoň jednou nohou v kontaktu s nosičem, aby jim náhodou neutekl. Je to pochopitelné, protože jejich závislost na brouku je tak velká, že se sami nedokážou živit a hynou hladem i tehdy, mají-li dostatek vhodné potravy kolem sebe. V chovech jim musíme předkládat muší larvy roztrhané jehlami, oni sami totiž nedovedou prokousnout pokožku kořisti. Deutonymfa přizpůsobená k přenášení hmyzem, resp. brouky, se v literatuře nezývá nympha coleoptrata a má vždy rozdělený hřbetní štít. Na břišní straně mají tyto nymfy temněji zbarvený příčný pruh. Příslušníci tohoto druhu patří k roztočům velmi nápadným a v naší přírodě dosti hojným.
Sdílej
26. července 2001 • 15:37
