Pryč s vetřelci! Černá listina nežádoucích druhů

Pryč s vetřelci! Černá listina nežádoucích druhů
Sdílej
 
Nebudí hrůzu dlouhými ostrými zuby, ani k nám nepřicházejí z hlubin vesmíru. Mohou být i roztomilí. Přesto jim Evropa vyhlásila boj.

 

Vetřelcem je každý, kdo se vetřel někam, kam nepatří. Může to být člověk, stejně jako živočich, rostlina nebo nějaká vesmírná příšera. Ale zatímco lidé a vesmírná monstra většinou dobývají nová území vlastními silami, za invazí živočichů a rostlin stojí člověk.

Šakal není vetřelec

Kvůli rozvoji dopravy dokázala spousta druhů překonat ekologické bariéry (například oceány či horská pásma), které omezovaly jejich areál výskytu. Typickým vetřelcem je tak druh, který přicestoval lodí či letadlem. Například původem jihoamerická nutrie. Za vetřelce naopak není možné považovat druhy, které se šíří samovolně vlivem změněných klimatických podmínek. Nepřekonávají žádné bariéry a ani nepřicházejí do úplně cizího prostředí. V Čechách jsou to třeba šakalové, kteří se k nám stěhují z jihovýchodní Evropy.

Sršeň asijská: Drtivý útok na včelí ůl začíná

Jak cestují?

Odborníci odhadují, že dnes žije na území Evropy více než 12 tisíc vetřelců. Některé dovezli lidé úmyslně jako zdroj potravy, jiné importovali jako domácí mazlíčky nebo okrasné rostliny. Další nepůvodní druhy se k nám dostaly náhodně, bez lidského záměru: Přicestovaly v kontejnerech se zbožím, s nákladem tropického ovoce či nějakého rostlinného materiálu, nebo se náhodně ocitli na zaoceánské lodi nebo na palubě letadla.

Kořist a konkurence

Pokud se vetřelci začnou rozpínat a šířit na úkor původních obyvatel či druhů, mluvíme o invazi. Zdaleka ne všechny to ale dokážou: Invazních druhů je jen 10 – 15 % z jejich celkového počtu. Jsou to takové, které nemají na novém území přirozené nepřátele nebo tu chybí nějaké faktory omezující jejich šíření (například nedostatek potravy či nízká teplota). Bez nich konkurují původním organismům a vytlačují je. Pro predátory jsou místní druhy snadnou kořistí, protože se neznámému nebezpečí neumí bránit. Invazní druhy tak způsobují ekologické a ekonomické škody a mohou dokonce ohrožovat lidské zdraví.   

37 nebezpečných

Invazní druh ale nemusí škodit všude stejně: Živočich, který je v jedné části Evropy hrozbou, může být v jiné evropské zemi vzácným zatoulancem, který se tam ani nedokáže rozmnožovat. Nebo se tam ani nedostal. Jenže kde není dnes, tam zítra může být v tisícových počtech. Odborníci z Evropské unie proto vypracovali celoevropský seznam invazních druhů živočichů a rostlin, které by v budoucnu mohly ohrožovat nebo již ohrožují evropské ekosystémy. Seznam zahrnuje 37 druhů rostlin a živočichů. Určitě ale není konečný, bude se průběžně aktualizovat podle potřeby členských států EU.

Od srpna boj!

Seznam sám o sobě ještě nic neřeší, teprve prováděcí vyhláška (či nařízení) dává členským státům podklady ke konkrétním cíleným akcím. Platí ve všech, to znamená i v naší zemi, a to od začátku letošního srpna. Od tohoto data je zakázáno držení nebo chov druhů uvedených na seznamu, jejich dovoz či vývoz, prodej a především jejich rozmnožování a vypouštění do volné přírody. Zákaz se přitom týká jak soukromých osob, tak i organizací jako jsou například zoologické zahrady.

Co s mazlíčky?

Způsoby, jak se invazním druhům bránit nebo se jich zbavit, se samozřejmě budou lišit případ od případu. Ale hlavně – nepůjde o jejich vyhubení. Pokud máte doma jako domácího mazlíčka mývala nebo burunduka, nikdo vám ho nevezme. Ale už ho nesmíte rozmnožovat (zabráníte tomu třeba tím, že oddělíte samečky od samiček) a v žádném případě vám nesmí utéct do přírody. Necháte ho v klidu dožít, jen musíte počítat s tím, že už si nového nepořídíte. A stejná pravidla platí i pro zoologické zahrady.

Nikdo nezahyne

Jinak to bude fungovat v přírodě. Některé druhy, jako třeba již zmíněné nutrie, jsou v naší přírodě tak rozšířené, že není možné je vyhubit. V jejich případě půjde především o kontrolu a omezení jejich dalšího šíření. U druhů, které se k nám teprve začínají šířit, bude na prvním místě snaha tomu zabránit. Jedinci, kteří k nám proniknou, budou z volné přírody odstraněni. Pokud to půjde -  u živočichů to mnohdy nebude snadné, zvláště když jednou z podmínek je, že se jim nesmí ubližovat.   


Kdo k nám nesmí?

"Seznam vetřelců" byl vypracován pro celou Evropu. Ocitly se na něm proto i druhy, které naší přírodu nijak neohrožují – třeba takový ibis posvátný nebo kachnice kaštanová u nás nežijí a nejspíš ani nikdy žít nebudou. Na druhou stranu naši přírodu ohrožují druhy, které na seznamu nejsou: třeba bolševník velkokvětý nebo psík mývalovitý. Ty buď čekají na zařazení do seznamu v dalším kole, nebo neškodí v celoevropském rozsahu. V barevných boxech najdete zvířata a rostliny, kterých se u nás nařízení EU bude týkat nejčastěji.

Nutrie (Myocastor coypus)

Odkud: Z Jižní Ameriky byla začátkem minulého století dovezena na kožešinové farmy. Z nich se dostávala do přírody, kde se rozmnožovala.

Kam: V současné době je ostrůvkovitě rozšířená v povodí mnoha větších řek a v rybničnatých oblastech.

Čím škodí: Konkuruje původním bobrům evropským, kolonie nutrií narušují břehy a břehové porosty.

 

Mýval severní (Procyon lotor)

Původ: Severní Amerika

Introdukce: V první polovině minulého století byl jako kožešinové zvíře vysazen do přírody v Německu, později přibývali jedinci uniklí z kožešinových farem.

Kde dnes žije: U nás se vyskytuje pouze ostrůvkovitě, a vlastně se k nám teprve začíná šířit.

Čím škodí: Je konkurencí našim šelmám, především jezevci lesnímu, ohrožuje původní populace ptáků, plazů a obojživelníků, mohl by se stát přenašečem vztekliny

Burunduk páskovaný (Tamias sibiricus)

Původ: Severní Evropa až Dálný východ

Introdukce: V západní Evropě byl uměle vysazen do přírody, je často chován jako domácí mazlíček, do přírody se tak dostávají i jedinci uprchlí z domácích chovů

Kde dnes žije: zatím především v západní Evropě, ale lze předpokládat, že se snadno rozšíří i do dalších zemí

Čím škodí: je přímým potravním konkurentem původních plodožravých a semenožravých hlodavců (veverek, plchů, myšic), požírá ptačí vejce a mláďata. Hlavně však je potenciálním přenašečem lymské boreliózy

Skokan volský (Lithiobates catesbeianus)

Původ: Tropické a subtropické oblasti Severní Ameriky

Introdukce: jako komerční druhy byl vysazován v jižní a jihozápadní Evropě, pokusy o umělý chov i u nás

Kde dnes žije: k nám zatím nepronikl, ale hranice jeho rozšíření už je v Německu. Může uniknout i ze soukromých chovů

Čím škodí: nevybíravý lovec, který likviduje původní druhy žab, mláďata vodních ptáků, drobné hlodavce, velký hmyz

Želva nádherná (Trachemys skripta)

Původ: Severní Amerika

Introdukce: Masivní dovozy mláďat ve druhé polovině minulého století do soukromých chovů a pozdější úniky nebo úmyslné vypouštění vzrostlých jedinců do přírody

Kde dnes žije: Prakticky v celé Evropě, mnoha oblastech Asie, Australasie i Oceánie, v našich podmínkách se zatím nedokáže rozmnožovat

Čím škodí: dravá želva dorůstající až 30 cm likviduje prakticky veškeré vodní živočichy – hmyzem a měkkýši počínaje a rybami, obojživelníky a mláďaty vodních ptáků konče

Střevlička východní (Pseudorasbora parva)

Původ: Asie, Dálný východ

Introdukce: omylem zavlečena s hospodářsky významnými druhy východoasijských ryb (amur, tolstolobik)

Kde dnes žije: ve stojatých a mírně tekoucích vodách celé republiky

Čím škodí: potravní konkurent původních druhů drobných ryb, likviduje menší druhy měkkýšů, parazituje na kůži velkých ryb

Veverka popelavá (Sciurus carolinensis)

Původ: Severní Amerika

Introdukce: byla uměle vysazena v Británii a Irsku, později i v Itálii

Kde dnes žije: rozšířila se po celých Britských ostrovech, proniká do dalších zemí západní Evropy

Čím škodí: je přímým konkurentem původních evropských veverek, které vytlačuje z jejich území a přenáší na ně virus příbuzný viru pravých neštovic

Rak signální (Pacifastacus laniusculus)

Původ: Severozápad USA

Introdukce: Jako komerční druh byl uměle vysazen nejprve v severní Evropě, v 80. letech minulého století i u nás

Kde dnes žije: roztroušeně ve stojatých a pomalu tekoucích vodách v jižních oblastech republiky, chován i jako akvarijní druh

Čím škodí: je konkurentem našich domácích druhů raků a přenašečem (spolu s dalšími druhy nepůvodních raků) račího moru, který je pro naše druhy smrtelný

Sršeň asijská (Vespa velutina)

Původ: Jihovýchodní Asie

Introdukce: V roce 2004 bylo omylem jedno hnízdo zavlečené v kontejneru s rostlinným materiálem do jižní Francie

Kde dnes žije: zatím hlavně ve Francii, Španělsku a Portugalsku, ale její rychlý postup naznačuje, že se jí musí obávat i zbytek Evropy

Čím škodí: Je to lovec, specializovaný hlavně na jiné druhy blanokřídlého hmyzu, především včely, v oblastech, kde žijí, likvidují celá včelstva

 

Němci chtějí přistát na Měsíci s Audi

Němci chtějí přistát na Měsíci s Audi

Jurský park ve skutečnosti

Jurský park ve skutečnosti

Umělá inteligence skrývá informace před člověkem

Umělá inteligence skrývá informace před člověkem

Lední medvědi: Nesnadný život v bílé pustině

Lední medvědi: Nesnadný život v bílé pustině

Vetřelci jsou všude:

Vetřelci: Nové druhy přírodu neobohacují

Vetřelci: Nové druhy přírodu neobohacují

Vetřelci a dobyvatelé: Přistěhovalci likvidují původní druhy

Vetřelci a dobyvatelé: Přistěhovalci likvidují původní druhy

Společný nepřítel: Pozor na rostlinné vetřelce!

Společný nepřítel: Pozor na rostlinné vetřelce!

Válka gekonů: Jak se z mazlíčka stane vetřelec

Válka gekonů: Jak se z mazlíčka stane vetřelec

Mazlíčci 2.0: S klokanem na vodítku

Mazlíčci 2.0: S klokanem na vodítku

Prasátko jako domácí mazlíček? No jasně

Prasátko jako domácí mazlíček? No jasně

 

Hry