Od roku 2021 chová plzeňská zoo jedno z nejvzácnějších zvířat v lidské péči – takiny čínské. Pochlubit se jimi totiž může jen málo zoologických zahrad, zvíře je stejně vzácné jako mnohem známější panda velká. Již třetí mládě těchto vzácných kopytníků proto udělalo plzeňským chovatelům velkou radost. Nedávno byl malý sameček slavnostně pokřtěn.
Podivuhodný vzhled takina čínského
Takin čínský je zvláštní tvor s rohy pakoně, nosem losa, ocasem medvěda a stavbou těla připomínající bizona. Pro svět byl objeven relativně nedávno, teprve v roce 1950.
Protože se jedná o národní dědictví Číny, jsou tato zvířata chována téměř výhradně na jejím území a existuje jen velice málo zoologických zahrad, které se jimi mohou pochlubit. Číňané si tohoto kopytníka cení podobně jako pandy velké.
Zásluhu na tom, že můžeme tyto kopytníky vidět i v několika evropských zoo, má Zoo Liberec. Ta je jako první a dosud jediná evropská zoo dovezla v roce 2002 a o dva roky později se tu narodilo první mládě. V současné době jsou všichni jedinci takina čínského chovaní v evropských zoologických zahradách potomky těch původních libereckých.
Třetí mládě v Zoo Plzeň se jmenuje Bumi
Kromě liberecké zoo dnes chová takiny čínské v České republice ještě Zoopark Chomutov, který však chová jen samce. V roce 2021 pak získala pár těchto takinů i plzeňská zoo, kdy byla dovezena samice Bathory z Liberce a samec John Woo z polské Vratislavi. Osídlili přebudovaný výběh, který před nimi obývali jaci domácí a ještě před tím dlouhé roky pižmoni.
V roce 2024 se tu narodilo první plzeňské mládě, které dostalo jméno Born. O rok později se narodilo další, to však krátce po narození uhynulo. Třetí potomek, o kterého se samice vzorně stará, přišel na svět v únoru letošního roku.
Po několika týdnech se zdá, že je jeho odchov na dobré cestě a malý sameček tak byl nedávno slavnostně pokřtěn. Dostal jméno Bumi, což v některých východoasijských jazycích znamená svět, půda, příroda nebo domovina.
Zlatý příbuzný kamzíka z Himalájí
Takin čínský (Budorcas taxicolor bedfordi) je jedním ze čtyř poddruhů takina. Podle zlatavého zbarvení srsti je známý také pod jménem takin zlatý. Tento větší příbuzný evropského kamzíka pochází z horských oblastí Himalájí, Indie a západní Číny. Živí se okusováním stromů, keřů a bylin.
Dokáže zdolávat i velmi náročný terén. Za potravou se dokáže natáhnout do výšky více než dvou metrů, tím že stojí na zadních končetinách a předními se opírá o strom či skálu. Častěji chovaným poddruhem takina je takin indický (B. t. taxicolor). Pro takiny je vedena Evropská plemenná kniha (ESB) a jsou zapsáni v Mezinárodní Červené knize IUCN v kategorii zranitelný (vulnerable).
