V bazénu to jde!

Sdílej
 
V bazénu plave jedenáctiletá dívka. Závodí s ní ještě tři další děti, ale nestačí jí. Její vítězství oceňují diváci dlouhým potleskem. Až v okamžiku, kdy si slečna při výstupu z vody přitahuje vozík, uvědomí si přihlížející, že vítězka se potýká s postižením dolní poloviny těla.

V bazénu plave jedenáctiletá dívka. Závodí s ní ještě tři další děti, ale nestačí jí. Její vítězství oceňují diváci dlouhým potleskem. Až v okamžiku, kdy si slečna při výstupu z vody přitahuje vozík, uvědomí si přihlížející, že vítězka se potýká s postižením dolní poloviny těla.

Foto
Plavat začala Jana před třemi lety v brněnském středisku Kontaktu bB a plavání se jí stalo do jisté míry vášní: díky úspěchům ve vodě se přestala tolik trápit kvůli svému postižení - dětské mozkové obrně. A protože se o jejím plaveckém nadání přesvědčili i spolužáci, stouplo Janě sebevědomí a zvládla i přijímačky na víceleté gymnázium. Nevěříte, že by tohle všechno dokázalo pár lekcí plavání?

POPRVÉ "NA VLASTNÍCH NOHOU"

"Děti mají vodu rády, a dokonce i ty s těžkým postižením jsou schopny naučit se po určité době plavat. Pohyb ve vodě je pro ně vůbec prvním samostatným pohybem - tady nepotřebují žádnou z pomůcek, na které jsou jinak odkázány, u bazénu odkládají vozíky, berle a stávají se zcela rovnými lidem bez postižení," vysvětluje Roman Vojáček, místopředseda sdružení. Díky plavání se jim tak lépe daří zařadit se mezi ostatní. Znáte to, pokud ve třídě v něčem nevynikáte, nejste zajímaví, někteří spolužáci o vás nestojí. Pokud trpíte navíc nějakým handicapem, může to vést k pocitu méněcennosti. Dokázat ostatním, že vy taky v něčem vynikáte, se stává naléhavou potřebou. A sportovní výsledky patří k těm nejobdivovanějším, ne? Proto může být plavání pro vozíčkáře tak důležité.

PLAVÁNÍM K NADĚJI

Do jednoho z šesti středisek Kontaktu bB většinou děti přivedou rodiče. Jsou zvědaví, zda by to skutečně mohlo fungovat. Hned napoprvé se jdou podívat do kurzu plavání, aby se přesvědčili, co všechno se dá navzdory postižení dokázat. V bazénu totiž vidí plavce-začátečníky i starší plavce, kteří kromě zvládnutí tohoto sportu dokázali vystudovat vysokou školu, založit rodinu, vychovávat své potomky. Vidí děti se stejným, ba i těžším postižením samostatně se pohybovat - a takové výsledky povzbuzují naději. A pak také třeba úspěchy českých paralympioniků: v bazénu se lze potkat nejen s mistry v plavání, ale i v jiných oborech - třeba nejlepšího českého rybáře.

Foto
LUXUS I NUTNOST: OSOBNÍ TRENÉR

Kdo se tedy rozhodne ovládnout tuto sportovní disciplínu, toho čeká pravidelná výuka s jedním učitelem, který se věnuje jenom svému handicapovanému žákovi. Pokud si myslíte, že mu ukáže nějaké speciální styly, jste na omylu: dostane se mu klasické průpravy - prsa, znak, kraul, a když bude hodně šikovný, i delfín. "Na začátku to vypadá skoro jednoduše: instruktor s vámi zkouší různá uvolňovací cvičení na zádech, učí vás položit se na vodu, udělat první pohyb. Ale ve skutečnosti trvá docela dlouho, než se vám poprvé podaří přeplavat bazén," líčí Roman Vojáček. Na základě svých zkušeností sestavili v Kontaktu bB vlastní soubor cvičení plaveckých prvků. Každé dítě má ale trochu jinou formu postižení, výuka je proto u každého trochu odlišná, navíc se instruktoři musí učit stále novým postupům. To potvrzuje i Roman Vojáček, který s dětmi plave už jedenáct let.

BEZ MÁMINÝCH SUKNÍ

Plavání vede k osamostatňování - nejprve člověk zvládne pohyb ve vodě, pak se chce obejít bez pomoci i v jiných situacích. Na takovýto trénink jsou ideální týdenní pobyty. Dítě sem může samozřejmě jezdit i s rodiči a sourozenci a strávit tak společnou dovolenou. Ostatně, tak se zabrání i nepříjemnému okamžiku, kdy by si bratr nebo sestra záviděli možnost užívat si týden her s mámou a dalšími dětmi. "Zároveň ale právě na těchto pobytech často dochází ke zlomu ve vývoji dítěte: vidí jiné děti, které už jezdí bez rodičů , a příště si to chce také vyzkoušet. A to je cesta k samostatnému, aktivnímu životu," dodává Roman Vojáček.

* * * * * * *

Foto
DÍKY PLAVÁNÍ NOVÍ RODIČE

Kontakt bB (občanské sdružení pro studium, rehabilitaci a sport bez bariér) spolupracuje například s brněnským kojeneckým ústavem a učí plavat už dvouleté děti, kterých se rodiče zřekli nejen pro jejich tělesné postižení, ale často "jen tak". To vše se podepsalo na jejich vývoji: jsou v porovnání se zaopatřenými vrstevníky hodně pozadu. Tím, že si jich někdo všímá, věnuje jim v bazénu čas, péči a pozornost, mnohdy rozdíly rychle dohánějí - a mají pak větší šanci najít nové, adoptivní rodiče.

* * * * * * * *

INTEGRACE

Je jedním z hlavních cílů každé vyspělé společnosti. Snaží se zapojit do běžného života ty lidi, kteří se vinou handicapu ocitli mimo tuto společnost. Snahou Kontaktu bB je začlenit děti s postižením mezi ty zdravé. A naopak, těm "normálním" ukázat i jiný svět. V této snaze jim pomáhá i příspěvek z veřejné sbírky "Pomozte dětem!" ve výši 250 000 Kč, který pokryl část letošních nákladů na výuku plavání v brněnském středisku.

* * * * * * *

INSTRUKTOŘI

Pokud se přihlásíte do plaveckého kurzu pro "normální" děti, budou se vaší dvacetičlenné skupině věnovat tři instruktoři. Jestliže se ale potýkáte s nějakým fyzickým handicapem, potřebujete svého osobního, speciálně vyškoleného trenéra, s nímž vás čeká několik let dřiny a cvičení, než se v plavání osamostatníte. I instruktor se však musel podrobit dlouhodobému výcviku: učitel plavání Kontaktu bB má za sebou dva až tři roky přípravy. Navíc je pro vás novým kamarádem.