Staletí na Malé Straně 2/3 – Vývoj ve středověku

Sdílej
 

V minulém díle jste si přečetli o založení Malé Strany, dnes se blíže podíváme na vývoj města až do pozdního středověku. Malá Strana se v tomto období stala významným samostatným městem a k jejím obyvatelům patřila celá řada známých osobností.

Po dvaceti letech od založení bylo dokončeno opevnění města hradebními zdmi s příkopy ze tří stran - čtvrtá, volná byla obrácená k Hradu. Část těchto hradeb a další stavby vidíte na mapě č. 1, kde najdete hradby s příkopem (pod č. 7), jejich jižní (Újezdskou) bránu (č. 8), mostní bránu (č. 9) a dvě „fortny“ - branky (č. 10). Na východní straně za hradbami stával biskupský dvůr (č. 21), který začal budovat bohatý biskup Jindřich Břetislav kolem roku 1195. Jeho stavby byly v podstatě zcela zničeny a archeologové našli jen zbytky románského zdiva v blízkosti Dražického náměstí. Věž Biskupského dvora vybudovaná biskupem Janem IV. z Dražic kolem roku 1300 zůstala zachovaná v zástavbě městského bloku v Mostecké ulici.
Uvnitř hradeb začala výstavba kolem velkého rynku (náměstí), který zaujímal osminu plochy celého města.

Kostel svatého Mikuláše

Brzo bylo jasné, že malý kostelík svatého Václava s hřbitovem (č. 2) nemůže stačit rostoucímu počtu obyvatel, a tak byl na rynku roku 1283 vybudován nový kostel svatého Mikuláše (č. 3) a kolem něj byl pravděpodobně později zřízen hřbitov. Jak se město rozrůstalo, vybudovalo i další kostely - kostel a klášter svatého Tomáše (č. 5), kostelík svatého Martina (č. 6) a mimo oblast náměstí několik dalších svatostánků.
Správu města řídil rychtář (později spolu s purkmistrem) s dvanácti přísežnými členy rady. Zasedání správy města se nejprve konalo v kostele svatého Mikuláše, později byl postaven starý radní dům (č. 1). Stál uprostřed rynku mezi dvěma kostely a do roku 1420 v jeho blízkosti vznikly dva další objekty - Uhelná huť (č. 14) a Stará škola (č. 12). Po zrušení hřbitova svatého Václava byla na troskách staré školy postavena fara kostela svatého Václava, která tu stála do roku 1551, a v její blízkosti obecní kuchyně (č. 15). Po roce 1420 byla postavena nová škola (č. 13) a zřízeny dvě studně (č. 16) - jedna na dolním a jedna na horním náměstí. Město rychle zastavovalo volná městiště a na rynku se usadila řada významných osob, mezi nimi byli i stoupenci učení mistra Jana Husa.
Konec v plamenech

Vývoj změnila po smrti krále Václava IV. husitská revoluce. Roku 1419 zaútočila na město posádka Pražského hradu pod velením Čeňka z Vartemberka, stoupence krále a pozdějšího císaře Zikmunda, která vypálila radní dům, školu a řadu dalších domů. Obyvatelé Většího města Pražského oplátkou pobořili arcibiskupský dvůr a v nastalých bojích s hradní posádkou bylo město takřka zničeno.
Obnova města začala po roce 1437, kdy byli bývalí měšťané vyzváni k návratu a postavení nových domů pod pohrůžkou, že pustá městiště propadnou obci. Koncem vlády krále Jiřího z Poděbrad byl již dolní rynek skoro celý nově vystavěn. Avšak roku 1503 vznikl v tzv. Petržilkovském domě požár, který zničil jižní a východní stranu náměstí (s výjimkou radnice v domě čp. 35) a celou Mosteckou ulici. Celkem 60 domů bylo zničeno! Tím také skončila středověká výstavba města. Sotva byly zaceleny rány po jednom požáru, došlo k dalšímu. Nový požár se roku 1541 rozšířil z úzkého domu uprostřed severní strany dolního náměstí a zničil dvě třetiny města. Ze všech 211 malostranských domů 133 padlo popelem.


Příště Nové architektonické směry

 

Hry