Nové architektonické směry

Nové architektonické směry
Sdílej
 

V minulém díle jsme opustili Malou Stranu zničenou velkými požáry. Avšak již před požárem - okolo roku 1530 - začali v Praze působit vlašští (italští) stavitelé, kteří přinesli do Čech nový sloh - renesanci.

Italský renesanční sloh se v průběhu doby přizpůsobil zdejším poměrům a vznikla česká renesance s obloučkovými štíty, psaníčkovými fasádami, arkýři a úpravnými zahradami. Stejně jako do výstavby středověké patřil i do renesančního města pranýř (č. 18 - toto i následující čísla

odpovídají označení budov na plánku č. 1, který vyšel v ABC č. 3 - pozn. red.), šibenice (č. 17), krámské boudy (č. 19) a roku 1574 znovu postavené masné krámy. Kolem kašen i na celém rynku bylo množství bláta, proto zde byla pořízena dlažba, avšak ne na celé ploše náměstí. Renesanční zástavba se rozšířila i uprostřed náměstí, kolem kostela svatého Mikuláše a jeho hřbitova.

VÝSTAVBA RADNICE

Další škody utrpělo město za rozbrojů mezi císařem Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem, pozdějším císařem. Roku 1611 vpadli na Malou Stranu žoldnéři arciknížete Leopolda, pasovského biskupa.
Poslední velkou předbělohorskou stavbou byla přestavba radnice (č. 4), kterou zahájil architekt Jan de Bossi roku 1617. Zemřel o pět let později a dokončením stavby byl pravděpodobně pověřen jeho příbuzný Dominik de Bossi, který dokončil práce v roce 1630. Pobělohorská doba umožnila významnou stavební činnost katolické církvi a válečným zbohatlíkům, jako byli Albrecht z Valdštejna, Michna z Vacínova a další.
To však už nastoupil další architektonický sloh - baroko. Řada měšťanských domů byla stržena, zmizel kostel svatého Václava (r. 1628), zbořeny byly domy kolem kostelů svatého Václava a svatého Mikuláše a gotický kostel svatého Mikuláše (v letech 1628 až 1673). Stejně tak byla zbořena i zbylá zástavba na ploše náměstí (s výjimkou pranýře, který byl odstraněn až roku 1782).

CHRÁM SVATÉHO MIKULÁŠE


Jezuité městskou radu donutili k souhlasu se svým projektem výstavby profesního domu (střediska řádu) podle návrhu Dominika di Orsiho (dokončen roku 1691) a nového mohutného chrámu svatého Mikuláše, s jehož stavbou se započalo roku 1703. Na zakázce pracovali Kryštof Dienzenhofer (zemřel 1722) a po něm jeho syn Kilián Ignác Dienzenhofer dovedl ohromující dílo takřka až ke konci (zemřel 1751). Kostel stavebně dokončil Anselmo Lurago. Barokní sloh se projevil i na radničním bloku, kde domy čp. 36 a 37 ve své konečné podobě působí po všech přestavbách barokně. Výjimku tvoří renesanční radnice a budova bývalé Malostranské záložny, postavené roku 1895 na místě zbořených raně barokních domů čp. 38 a 39.

 

Hry