Přestaly jsme si se sestrou rozumět

Ahoj, moc nevím, co mám dělat, takže píšu. Je mi 14 let a mám o dva roky mladší sestru. Jako malé jsme si báječně rozuměly, ale teď je to hrůza. Jsem na ni zlá - vím to, dělám chybu, ale ona mi pořád předhazuje, že se chovám jako malé dítě, pořád mě provokuje a stírá mě. Asi to zní hloupě, ale mám docela problémy se sebeovládáním, a když se na její stranu ještě přidá mamka, začnu být fakt zlá. Kromě toho mám pocit, že navrch nad ní nemůžu vůbec nijak získat, a když už si nevím rady, tak se jí za něco vysměju, nebo jí vynadám. Je to hnusný, já vím, dřív jsem ji fakt měla moc ráda, ale ona se mnou jedná, jako kdybych byla méněcenná. Asi jí tak i přijdu, když se chovám, jak se chovám, ale já nevím, co s tím. Je to začarovaný kruh. Chtěla bych to zpátky, jak to bylo dřív. Mám ji vlastně pořád ráda.

Odpověď

Milý anonyme, děkuji ti za velmi otevřený a upřímný dopis, ze kterého cítím velkou lásku k sestře. To, že si v současné době nerozumíte, ještě nic neznamená. Píšeš, že je sestra o dva roky mladší, tudíž jí je 12 let a určitě u ní nastupuje puberta v plné míře. Podle toho co píšeš, usuzuji, že sama sestra si se sebou neví moc rady, proto se odreagovává na tobě. Je to nejjednodušší. Ty jsi určitě tolerantnější než její kamarádky, které by jí její chování nestrpěly. Nejlepší by bylo si jejího chování nevšímat, ignorovat její poznámky – když nebude mít odezvu, přestane ji to bavit. Navíc se možná i zastydí, pokud ty zůstaneš klidná a milá. Zkus si dát před sebe menší cíl – třeba že se pokusíš k ní chovat jeden den. Pak to prodluž na tři dny, týden atd. Věřím, že se něco určitě změní. A kdy náhodou ne, klidně napiš. Mourrison

Sdílej

20. ledna 2018

Rodiče mě nutí lhát, co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se tě zeptat na takovou tajnou věc. Máma a táta říkaj, že nemáme žádný peníze a že děda je bohatej. Vždycky, když něco chci, tak mi říkaj, ať zavolám dědovi, ale že nesmím říct, že to říkali oni. Děda jim někdy peníze dá a někdy nedá a já nevím proč. Mám dědu rád a nechci mu lhát, ale když tu věc fakt chci, tak mu lžu. Pak mě to to trápí. Co mám dělat?

Chci pracovat v zahradnictví, ale nechci zklamat rodiče

Ahoj Mourrisone, máma a táta mají vysokou školu a strašně by si přáli, abych ji taky vystudovala. Jenže mně se nechce učit, navíc mám hrozně ráda kytičky a chtěla bych pracovat někde v zahradnictví. Vždycky když jdu ze školy, tak se zastavím v jednom u našeho baráku a je mi tam dobře. Co mám dělat, když nechci naše zklamat? Gábina

Mohu si vydělávat prodejem svých výrobků?

Ahoj Mourrisone, chtěla bych se na něco zeptat. Chtěla bych si vydělat na dárky na vánoce, a tak jsem začala dělat takové malé andělíčky z korálků. Myslíš, že bych je mohla prodávat? Ptám se proto, že tady píšeš, že brigády jsou u nás povolený od 15, a mě je teprve 14. Díky, Fanynka

Na chvíli jsme se rozešli a já to nezvládla

Ahoj Mourrisone, Mám takového kamaráda, budeme mu říkat Lukáš. Lukáš je hrozně vřelý člověk, a můj nejlepší kamarád. Abych zkrátila příběh, asi před rokem a půl jsme se nějak víc začali bavit, a asi před 10 měsíci mi řekl, že mě miluje (předpokládala jsem, že platonicky) a od té doby to často říkal. Já jsem nechtěla nějak spěchat a nejdřív jsem si to chtěla promyslet. Ale on mě tak často objímal, byl ke mně tak milý, že bylo nemožný se nezamilovat. Tak jsem mu to řekla taky. Chvíli to bylo fakt super. Ale potom jsem si začala všímat, že je ovlivněn spolužáky, a dělá si srandu z jiných a děla absolutně neakceptovatelný „vtipy". Vždycky jsem mu to řekla, on se omluvil a pak zase. Jednou to ale opravdu přehnal a tak jsem mu napsala. A tentokrát mi fakt neslušně napsal, ať se do toho nepletu a že jsem... Hodně mě to zamrzelo a hodně jsem brečela, a litovala jsem, že jsem se kdy zamilovala do takového idiota. Ale nebavit se s ním mi fakt nedělalo dobře, nemohla jsem spát ani jíst, smát se, a obecně jsem byla úplně bez energie. Chyběl mi. A dneska už jsem byla úplně na pokraji sil, a řekla jsem si, kašlu na to, a o přestávce jsem za ním šla a řekla jsem mu, že mi chybí. On mě objal, řekl mi, že mě miluje a wow všechno bylo vyřešeno. Ale mně to přijde šíleně nedořešený, a mám pocit, že jsem to úplně pokazila. Mám pocit, že mě doopravdy nemiluje, že to jen tak říkal, protože celou dobu co jsme se nebavili, to vypadalo jako by mu to bylo úplně jedno. Mrzí mě ta situace, a myslím si, že jsem to vyřešila špatně, ale zároveň to bez něho vůbec nedávám. Omlouvám se za dlouhý vzkaz. Maruška, 14 let

Archív