Odpověď

Ahoj Matouši, chápu tě. Taky bych byl asi dost rozladěný, kdyby moje kočičí sestra kvůli všemu brečela. Otázkou ale je, proč to tak je (už z toho začínám veršovat J). Někteří lidé bývají od narození úzkostní, rozpláče je to, co ostatní vezmou jako legraci nebo si toho ani nevšimnou. Třeba k těmto lidem patří i tvoje sestra. Zkus s ní promluvit a můžeš ji začít i trochu trénovat. Například tím, že si z ní občas uděláš legraci a přiměješ ji, aby se s tebou nad tím zasmála. Taky jí řekni, že všechno kritické, co slyší kolem sebe, nepatří jí, že si nemá všechno brát osobně. Věřím, že se to časem spraví. Mourrison