Odpověď

Ahoj Matěji, je mi líto, že se ti hodinky rozbily. Vzhledem k tomu, že se to bojíš tátovi přiznat, tak předpokládám, že se nerozbily samy, ale s tvým – byť i neúmyslným – přičiněním. Asi sám tušíš, co ti poradím. Být tebou co nejdříve bych se přiznal. Počkej si na chvíli, až bude mít táta dobrou náladu a v klidu mu pověz, co se stalo (ale popravdě). Řekni mu, jak moc ti to mrzí a že by sis z kapesného rád přidal na opravu. Tatínek uvidí, že jsi z toho sám smutný, a navíc máš dobrou vůli, s tím něco dělat a určitě se nebude tak moc zlobit. Je pravda, že tátu neznám, takže se připrav klidně i na hubování, ale nedá to se nedá nic dělat. Pravda by nakonec stejně jednou vyšla najevo. Držím ti palce a napiš mi, jak to dopadlo. Mourrison