Odpověď

Ahoj Karolíno, je od tebe moc hezké, jak na svoji babičku myslíš. Je vidět, že ji máš ráda a rozumím tvému strachu. Pořád kolem sebe slýcháme, že nejohroženějšími lidmi jsou právě staří lidé – naše babičky a dědečkové. I pro ně je to dost těžké – jsou na pokojích s cizími lidmi a stýská se jim po vás – po příbuzných. Nedá se ale nic dělat, musíme být všichni stateční a trpěliví. Možná je pro babičku teď lepší, že je v izolovaném prostředí a pod stálým lékařským dohledem. Kdyby se ji náhodou přitížilo, lékaři mohou okamžitě zasáhnout – věř, že je teď v nejlepších rukou. Nevím, jestli babička sama umí ovládat mobilní telefon, ale pokud ne, můžete se se sestřičkami domluvit, že ji budete každý den v určitý čas (kdy mají sestřičky alespoň trochu volno) volat a povídat si s ní (sestřička telefon zvedne a dá ho babičce k uchu). V telefonu ji můžeš vyprávět, co jsi celý den dělala a uklidňovat ji. Taky ji nezapomeň říct, jak moc ji máš ráda. Mourrison