Nenávidím svůj život a přemýšlím o sebevraždě

Ahoj, opravdu dlouho jsem přemýšlela, jestli napsat nebo ne, ale opravdu potřebuji poradit. Je mi 14 let a nenávidím svůj život, ze začátku to bylo takový normální a postupem času toho bylo hodně a já začala mít deprese a tím jsem začala přemýšlet nad sebevraždou. Nad svojí smrtí teď přemýšlím opravdu každý den a už jsem unavená, protože tvářit se, že je všechno v pořádku, i když sama vím, že potřebuji psychiatra. Opravdu jsem se i snažila předávkovat, ale nezabralo to. Je to opravdu těžké, když o tom nemám s kým mluvit, obzvlášť když to neví ani rodiče. Přemýšlela jsem, že bych jim to řekla, ale většina mé bolesti způsobila mamka, i když to neví, a kdybych jí to řekla, naštvala by se, a nevěřila by mi, protože si myslí, že si všechno vymýšlím, což opravdu bolí, když vám mamka řekne, že se mi nedá věřit. Opravdu potřebuji poradit, protože sama vím, že jsem na tom opravdu špatně a potřebuji odbornou pomoc, ale nemám sílu a odvahu to někomu dospělému říct. A protože mi je teprve 14, nemohu jít za psychiatrem sama. Vím, že to asi vypadá, jako bych si na něco hrála, a že chci jen pozornost, ale není to tak, a myslím si, že je to vážná věc a mohla bych si ublížit. Moc vás prosím o radu. Fatima

Odpověď

Ahoj Fatimo, děkuji ti moc za upřímný a otevřený dopis, ze kterého jsem vycítil, jak se máš, co prožíváš a jak se cítíš. Je mi to moc líto. Deprese je nemoc jako jakákoli jiná a v současné době už se dá léčit. Vím, jak ti je a jak tě to bolí, a věřím, že bys měla třeba raději zlomenou ruku než zlomenou duši. Prosím, okamžitě zajdi za svým lékařem (pediatrem) a řekni mu všechno, co jsi mi napsala (hlavně to, že ti maminka nevěří – rodiče často smutek a bolest duše svých dětí zlehčují, protože si myslí, že mají všechno, nic jim nechybí, tudíž jim nemůže být špatně). Také hned zajdi za školním psychologem nebo poradcem, který ti psychologa doporučí. Psychiatr (ke kterému tě pošle tvůj lékař) ti předepíše léky, které budou řešit současnou bolest, ale nevyřeší její příčiny. Ty pomůže řešit psycholog. I když je to hodně moc těžké, ale zkus si každý večer vzpomenout na alespoň jednu hezkou chvilku, kterou jsi prožila a taky na časy, kdy ti bylo fajn. Žádný stav není nekonečný. Není pořád tma, každé ráno vyjde slunce, není pořád déšť a zataženo, jednoho dne se rozjasní. A tak je to i s tvou duší. Budu moc rád, když mi napíšeš, jak jsi dopadla u svého lékaře a jak ti je. Opravdu mě to moc zajímá. Mourrison

Přemýšlím o sebevraždě, co mám dělat?

Mám velké deprese a chci zemřít

Sdílej
 
 

Mám ráda kamaráda víc než jako kamaráda, co s tím?

Ahoj Mourrisone, mám jednoho kamaráda, se kterým chodím pořád ven, jsme spolu skoro pořád. Asi před týdnem jsem si uvědomila, že ho mám asi víc ráda než kamaráda a teď nevím, co mám dělat dál. Bude to takový divný s ním zase chodit pořád ven. Co mám dělat, když s ním chci začít chodit. To se mám začít chovat jinak? A jak? Promiň, jestli je ten dopis zmatený. Dík, Zdenka

Jak se stát kosmetičkou?

Ahoj Mourrisone, chtěla bych být kosmetičkou, ale nevím, na jakou mám jít školu a co všechno musím umět a znát. Poradíš mi, prosím? Dík, Jitka

Co je Nobelova cena a můžu ji získat?

Ahoj Mourrisone, nedávno jsem slyšel v televizi, že někdo získal Nobelovu cenu za mír. Co to vlastně znamená a můžu ji taky někdy získat, když se budu hodně snažit v nějakým oboru? Dík za info. David

Stydím se jít k psychologovi a psychiatrovi

Ahoj Mourrisone, mám nějaký problémy, o kterých tady nechci mluvit, ale máma mě kvůli tomu objednala k psychiatrovi a pak že musím i psychologovi. Strašně se stydím to říct ve třídě, až budu chybět a budou se mě ptát proč. Co jim mám říct?

Jak mám rodině vysvětlit, že mě baví něco jiného?

Ahoj Mourrisone, asi nejsem normální, ale mám pocit, že jsem úplně jiný než můj brácha a rodiče. Oni chtějí pořád někde cestovat, něco objevovat, rádi chodí na túry, dělají všechny možný sporty a mě tohle vůbec, ale opravdu vůbec nebaví. Nejraději si čtu anebo dělám něco na počítači. Ale oni mě pořád nutí být s nimi a já jsem potom otrávenej. Jak jim to mám vysvětlit, že mě baví něco jinýho? Lukáš (14 let)

Jak si mám prosadit, co chci?

Ahoj Mourrisone, chtěla bych od tebe poradit s takovou jednou věcí. Mám tři nej kamarádky a je nám spolu fakt dobře. Ale je pravda, že jedna věc mě trápí. Vždycky si řekneme, co druhý den podnikneme a pak to děláme. Ještě jsme ale nikdy nedělaly to, co chci já a já nevím, jak si to mám prosadit, nebo jak to mám říct, aby mě taky někdy respektovaly. Díky, Denisa (13 let)

Máma se se mnou chce pořád mazlit a mně je to nepříjemné

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se tě na něco zeptat. Jsem s mámou sám, protože se naši rozvedli a moje máma se chce se mnou pořád mazlit. Já ji nechci naštvat nebo urazit, ale není mi to příjemný. Taky se bojím, aby jí to nebylo líto, tak to vždycky nějak protrpím. Mám jí říct, že to nemám rád? Aleš, 11 let

Když někdo něco udělá, odskáče to celá třída

Zdravím Mourri, chtěla jsem se zeptat na něco, co mně velice trápí, a myslím, že tohle je to místo, kde mi někdo poradí. Jsem na střední prvním rokem, a moje nová třída se chová hrozně. Zrovna dneska jsme se bavili na třídním groupchatu, kde je i učitel a oni se chovali hrozně, to také není poprvé, vždy když někdo něco udělá, odskáče to celá třída, a dneska v tom group chatu jsme naštvali třídního natolik, že skupinu zrušil, Myslím, že hned v pondělí nás seřve a za pár studentů to jako vždy odskáčou i ti, co za nic nemůžou, a já se na to nemůžu dívat. Mám momentálně vybitý mobil (píšu přes laptop) a nemám u sebe nabíječku, ale hned jak si ho nabiju, třídnímu chci poslat zprávu a omluvit se (já jsem tam nenapsala nic, co by ho mohlo naštvat, ale i tak za ostatní se chci omluvit). Můžeš mi poradit, jak třídu přijmout, aby začala školu a učitele respektovat. Vypadá to tam jak v ZOO a už jsme známí jak nejhorší třída a je mi z toho na blití, jak je mi trapně. Děkuji předem za odpověď. Eliška, 15 let

Mám se plést do sporů spolužáků?

Ahoj Mourrisone, Mohu se samozřejmě mýlit, ale mám pocit, že teď jsem ve fázi svého života, kdy už se ze mě stává člověk, kterým budu už po zbytek svého života. Jakoby že teď se mi už tvoří osobnost, kterou budu mít v dospělosti. Že už nejsem dítě, které si tvoří názory podle jiných, ale spíš uvažuji sama podle sebe. A mám osobnost bojovnice za lidská práva. Ve smyslu, že opravdu už teď hrozně moc pořád lidi obhajuju a hrozně chci spravedlnost. Ne žádná radikální aktivistka, jen prostě to mám v osobnosti, že mi není jedno, jak se lidi k jiným chovají. To je ale zásadní problém v této době na druhým stupni základní školy. Plno šikany, rasistických a nevhodných vtipů a obecně plno hloupých dospívajících. Třeba moji spolužáci furt říkají "n word" a mě to strašně štve. Šikanují mého spolužáka s nadváhou, dělají si srandu a odstrkují kluka, který na ně není dost "maskulinní" nebo co já vím, chovají se hnusně úplně ke všem a mně to nepřijde v pořádku. Kdykoli něco hnusného řeknou nebo napíšou, já jim napíšu, ať už to nedělají. A teď mě hrozně moc lidí nemá rádo za to, že se prý do věci moc pletu a nejsem prostě jako všichni ti ostatní, kteří předstírají, že to je v pořádku. Ten spolužák s nadváhou má seriózní psychický problémy, a ten spolužák, který se chová jako holka je neustále smutný, protože ho odstrkují. Jsem přesvědčena, že je správně se do toho "plést", protože jinak to nemusí dopadnout dobře. Ale co já vím, třeba je lepší se do toho neplést? Prostě opravdu nevím co dělat.

Kamarádka mi řekla, že je nebinární a já nevím, co to je

Ahoj Mourrisone, kamarádka mi včera řekla, že je nebinární a já nevím, co to je a nechci se ztrapnit a ptát se jí. Sylva