Odpověď

Ahoj Dominiku, věřím ti. V teenagerovském věku člověk přichází na to, že má na spoustu věcí a situací jiný názor než jeho rodiče nebo učitelé, kteří jeho život nějakým způsobem směřují. Ale to je jejich povinnost. Věřím, že to s tebou rodiče myslí opravdu dobře, ale je pravda, že to nemusí být dobře pro tebe.

Každý jsme jiný, a každý z nás vnímá a prožívá jinak. Důležité je o svých pocitech, touhách, emocích mluvit otevřeně. Všechno, o čem by sis už rád sám rozhodoval, pověz rodičům – v klidu a bez výčitek.

Musím tě ale upozornit, že se samostatností a vlastním rozhodováním je ruka v ruku spojená zodpovědnost a důvěra. A tu si musíš u rodičů postupně vybudovat a přesvědčit je, že se mohou na tebe spolehnout a že tvoje slovo platí. Jedině tak se staneš dospělým. Mourrison

Rodičům se nelíbí střílecí hry, jak jim to vysvětlit?

Chtěl bych být v něčem výjimečný