Líbí se mi kluk a nechci, aby mu někdo zlomil srdce

Ahoj Mourrisone, Už čtyři roky se mi líbí jeden kluk, a už pět měsíců to on ví. Nikdy na to nijak neodpověděl, ale líbí se mu jiná, která je shodou okolností moje nejlepší kamarádka, což je úplně na nic. No, v poslední době to nebylo úplně jednoduché, ale on je na mě hrozně milý, jsme nejlepší kamarádi, a on to, že se mi líbí, vůbec neřeší. Já jen chci, aby byl šťastný, vše mu přeju, a už dřív když se mu líbily jiné holky tak jsem mu s nimi, i když to bolelo, pomáhala. Ale teď, když se mu líbí tahle, tak ona mi říkala, že on se jí líbí taky, ale já si prostě nemyslím, že ho má doopravdy ráda, a že by se spolu měli hezky. Vím, že ona se ve svých pocitech vyzná nejlépe, že mi do toho nic není, ale tohle opravdu není nic sobeckého, a jen mi jde o to, aby byl šťastný. Teď na Valentýna si chtějí navzájem napsat, ale já prostě nevím, nechci, aby to jeho pak zlomilo, že se s ním ona rozejde, protože si uvědomí „že se jí vlastně ani tolik nelíbí." Doufám, že to bylo alespoň malinko srozumitelné, děkuji moc.

Odpověď

Milá anonymko,

moc dobře tvému dopisu rozumím. A budeš se divit, rozumím i tvému chování – tomu, že klukovi, který se ti líbí a kterého pravděpodobně i tajně miluješ, pomáháš s ostatními holkami. Máš ho totiž upřímně ráda a záleží ti na tom, aby byl šťastný. Což je od tebe opravdu milé a nesobecké.

Být ale tebou, už bych se tak nesebetrýznil. Možná si to ani neuvědomuješ, ale takovýmto svým chováním si ubližuješ. A to přeci nemáš vůbec zapotřebí. Je fajn, že máš teď o něj strach, aby mu tvoje nejlepší kamarádka (které se teď líbí a o jemu se líbí ona) neublížila, ale to nikterak neovlivníš. To nechej jen na nich. A pokud se tak stane, můžeš být nablízku, pokud by chtěl a potřeboval tě.

Píšeš, že nikterak neřeší, že se ti líbí. Jestli ti za to stojí, buď trpělivá. Třeba vaše přátelství jednou přejde v lásku. Může časem zjistit, že mu je s tebou natolik dobře, že už žádnou holku hledat nebude. Moc bych ti to přál. A kdyby ne, věř, že ten pravý na tebe určitě někde čeká. Mourrison

Je mi 13 a klukovi, který se mi líbí 19 let

Líbí se mi jedna holka, ale chtějí ji sbalit i další kluci

Sdílej

15. února 2023

Rodiče mě nutí lhát, co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se tě zeptat na takovou tajnou věc. Máma a táta říkaj, že nemáme žádný peníze a že děda je bohatej. Vždycky, když něco chci, tak mi říkaj, ať zavolám dědovi, ale že nesmím říct, že to říkali oni. Děda jim někdy peníze dá a někdy nedá a já nevím proč. Mám dědu rád a nechci mu lhát, ale když tu věc fakt chci, tak mu lžu. Pak mě to to trápí. Co mám dělat?

Chci pracovat v zahradnictví, ale nechci zklamat rodiče

Ahoj Mourrisone, máma a táta mají vysokou školu a strašně by si přáli, abych ji taky vystudovala. Jenže mně se nechce učit, navíc mám hrozně ráda kytičky a chtěla bych pracovat někde v zahradnictví. Vždycky když jdu ze školy, tak se zastavím v jednom u našeho baráku a je mi tam dobře. Co mám dělat, když nechci naše zklamat? Gábina

Mohu si vydělávat prodejem svých výrobků?

Ahoj Mourrisone, chtěla bych se na něco zeptat. Chtěla bych si vydělat na dárky na vánoce, a tak jsem začala dělat takové malé andělíčky z korálků. Myslíš, že bych je mohla prodávat? Ptám se proto, že tady píšeš, že brigády jsou u nás povolený od 15, a mě je teprve 14. Díky, Fanynka

Na chvíli jsme se rozešli a já to nezvládla

Ahoj Mourrisone, Mám takového kamaráda, budeme mu říkat Lukáš. Lukáš je hrozně vřelý člověk, a můj nejlepší kamarád. Abych zkrátila příběh, asi před rokem a půl jsme se nějak víc začali bavit, a asi před 10 měsíci mi řekl, že mě miluje (předpokládala jsem, že platonicky) a od té doby to často říkal. Já jsem nechtěla nějak spěchat a nejdřív jsem si to chtěla promyslet. Ale on mě tak často objímal, byl ke mně tak milý, že bylo nemožný se nezamilovat. Tak jsem mu to řekla taky. Chvíli to bylo fakt super. Ale potom jsem si začala všímat, že je ovlivněn spolužáky, a dělá si srandu z jiných a děla absolutně neakceptovatelný „vtipy". Vždycky jsem mu to řekla, on se omluvil a pak zase. Jednou to ale opravdu přehnal a tak jsem mu napsala. A tentokrát mi fakt neslušně napsal, ať se do toho nepletu a že jsem... Hodně mě to zamrzelo a hodně jsem brečela, a litovala jsem, že jsem se kdy zamilovala do takového idiota. Ale nebavit se s ním mi fakt nedělalo dobře, nemohla jsem spát ani jíst, smát se, a obecně jsem byla úplně bez energie. Chyběl mi. A dneska už jsem byla úplně na pokraji sil, a řekla jsem si, kašlu na to, a o přestávce jsem za ním šla a řekla jsem mu, že mi chybí. On mě objal, řekl mi, že mě miluje a wow všechno bylo vyřešeno. Ale mně to přijde šíleně nedořešený, a mám pocit, že jsem to úplně pokazila. Mám pocit, že mě doopravdy nemiluje, že to jen tak říkal, protože celou dobu co jsme se nebavili, to vypadalo jako by mu to bylo úplně jedno. Mrzí mě ta situace, a myslím si, že jsem to vyřešila špatně, ale zároveň to bez něho vůbec nedávám. Omlouvám se za dlouhý vzkaz. Maruška, 14 let

Archív