Je normální, že se nechci líčit? Mám se ráda taková, jaká jsem!

Je normální, že se nechci líčit?

Ahoj Morrisone, tohle bude taková holčičí otázka tak snad budeš vědět. Některé holky kolem mě se už líčí, já ale nechci a ještě dlouho, anebo vůbec nebudu. Mám se ráda taková, jaká jsem a nenechám se ovlivňovat podle toho, jak to mají ostatní. Nikdo není dokonalý, ale nevidím důvod, proč to skrývat. Pořád jsem si nezvykla na opalovací krém na obličeji, je mi to opravdu nepříjemné. Jediný důvod, proč se v létě mažu, je, aby mě nespálilo slunce. Nedovedu si představit na sebe každý den patlat make-up (bez urážky pro ostatní holky, je to můj názor). Moje otázka zní, jestli jsem v tomhle výjimečná, nebo to je běžné. (Jak už jsem psala, tak ať je to jakkoli, stejně se líčit nechci). Díky.

Odpověď

Milá anonymko,

děkuji ti za moc krásný dopis, ze kterého cítím tvoje zdravé sebevědomí. Takové, které by ti mohl závidět i nejeden dospělý. Málokdo z nás se umíme přijmout, vážit si toho jací jsme a třeba být i na sebe zdravě pyšný.

Je úžasné, že se máš ráda taková, jaká jsi a nenecháš se ovlivňovat okolím. To dokáže opravdu málokdo z nás. I já jsem občas podlehl a oblékal se jako ostatní, zkusil jsem podobný účes, říkal věty jako ostatní a podobně.

Není nad to se najít a stát si pevně za svými zásadami. Je pravda, že jen moudrý člověk je během života dokáže měnit. Protože zkušenostmi a věkem získáváme větší nadhled. Takže – v tom, že se nechceš líčit a používat make-up, jsi výjimečná, ale v tom dobrém slova smyslu – že jsi moudrá a máš se ráda taková, jaká jsi. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď. Mourrison odpovídá postupně na všechny dotazy. Na každého se dostane!

Co mám dělat, když se nemám ráda a chci se chovat jako někdo jiný?

Je mi 12 let a pořád se neholím, je to normální?

Sdílej

16. března 2024

Maminka mě zbije, když nesním svačinu

Ahoj Mourrisone, doma i ve škole to mám těžký, vždy když nesním svačinu, tak mě mamka hned zbije a pak mi je na zvracení a dělají se mi všude modřiny. Ve škole už je to lepší, dřív se mi smáli, co nosím za oblečení nebo za samé jedničky, ale od první třídy chodím na atletiku a hraju ještě florbal, takže se mi smějí, že dělám tyhle sporty, že je lepší jít ven s kamarády než běhat na tréninku.

Na jakou výšku mám jít z gymplu?

Ahoj Mourri, Potřebovala bych moc poradit. Jsem v období, kdy se mám už začít rozhodovat čím chci být, jsem zrovna ve čtvrťáku na šestiletém gymplu. Od začátku mě to táhlo k pedagogice, ale původně jsem myslela, že budu učit tanec, ale nakonec jsem si to nechala jenom jako koníček a rozhodla jsem se, že bych chtěla učit češtinu, angličtinu a hudebku. Není to moc? Mě tyto předměty hrozně moc baví a umím je na výbornou, dokonce se přihlašuji i do různých školních soutěží. Otázka zní, na jakou vysokou školu mám jít, abych pak mohla učit tyto všechny předměty, nebo si budu muset vybrat jen jeden/ dva? Já netuším, jak to funguje, jak se mám přihlásit do nějakého studijního programu na výšce. Mohl bys mi prosím poradit? Byla bych ti moc moc moc moc vděčná. Veru

Proč chtějí být všichni COOL a drsní?

Ahoj Mourrisone, proč plno lidem přijde cool být drsný, s nikým se nebavit (v některých případech s takovou tou drsnou partou nebo jak to popsat), nosit oblečení třeba s lebkama atd...? Já jsem třeba k ostatním kamarádská, optimistická, nesnažím se být cool ale sama sebou a nikoho neponižuju. A má to plno výhod, například v tom, že si na nic nehraju a jsem sama sebou, jsem oblíbená, hodně často se mě někdo ptá, jestli s ním/s ní nebudu kamarádit, a když s někým kamarádím, tak to je pravé kamarádství a nemám kamarády jen proto, abychom byli cool pro ostatní. Tak proč takových lidí není víc? (jasně že nějací takoví lidé jsou, ale přijde mi to pořád čím dál víc vzácnější) Je to v nějakých psychických problémech daného člověka (skupiny) nebo je tak už společnost nastavená? Díky anonymka, 13 let

Jsem extrémně zamilovaná a mám divnej pocit u srdce

Ahoj, už skoro rok a půl jsem extrémně zamilovaná do jednoho kluka ze třídy. Pořád na něj myslím a ve škole na něj koukám. A on na mě občas taky:). Když je nemocnej, tak mi píše o úkoly. Ví, že se mi líbí - napsala jsem mu jednou přes WhatsApp zprávu, která přímo vypalovala do očí, že se mi líbí. Říkal, že mu táta kontroluje konverzace na mobilu, ať mu radši nepíšu, když to není nutné. Pořád se mi o něm zdá a mám takovej divnej pocit u srdce. Nevím co s tím. Jak na něj promluvit v realitě? Úplně mě to pomátlo - ve škole se mi zhoršily známky a učitelka vyhrožuje, že mě rozsadí s mojí nejlepší kamarádkou. Ale vždycky, když se na něj kouknu, tak mě zalije silný pocit štěstí a na chvíli zapomenu na všechny svoje problémy. Ve snech si představuju i společnou budoucnost. Fakt nevím co s tím. Táta si ze mě pořád utahuje, protože mu ségra řekla, že se mi ten kluk líbí. Poradíš mi? Terka 13 let

Mourrisonova poradna