Nedostala jsem se na gymnázium

Ahoj Mourrisone, přibližně před měsícem jsem Ti psala o tom, že bych se moc chtěla dostat na gymnázium, že se bojím přijímaček atd. Na konci odpovědi jsi uved, že bys byl rád, kdybych ti později napsala, jak jsem dopadla. Nevím, jestli na tento dopis budeš odpovídat nebo ne, přeci jenom to není otázka, a ostatní se tady obracejí se svými problémy. Byla bych ale moc ráda, kdyby sis to přečetl- i kdybys neodpovídal. Už dopředu se omlouvám, že tento text bude dlouhý, ať už chci nebo ne, vždy se rozepisuji. Možná je to tím, že tolik čtu, ale zpátky k tématu. Jak jsem tedy dopadla? No, ani nevím, kde začít. Moje mamka je učitelka, a viděla už dříve, jestli jsem se na jejich gympl dostala, nebo ne. Bohužel to neklaplo. Body z přijímaček jsem neměla vůbec špatné, k tomu se vrátím ještě později. Poslední přijatý/á na jejich škole měl/a o 20 bodů méně z přijímaček než já, takže mi to zkazily známky. Štvalo mě to- celkem dlouho. Protože my jsme psali nehlášené testy z hudebky, na přírodopis máme učitelku, co nás zkouší z toho, co jsme ani nebrali a matikářka nám testy opravuje dost nesmyslně. Nechci tady nikoho pomlouvat, ale já ty vědomosti opravdu mám lepší než ti, co měli z jiných škol 1 z matiky, a já jsem měla 3. Proto mě tento závěr dost zklamal. O to více, když jsem věděla, že mě nepřijali kvůli kapacitě (byla to 2. škola na přihlášce), takže mě nevzali ani na 1. gympl (tam mi mimochodem chybělo 10 bodů k přijetí). Zklamaná jsem se podívala na 3. školu, ta měla být přeci záchytný bod, kdyby náhodou. Jenže když jsem viděla ty počty, na chvíli se mi zastavil dech. Na ten obor se hlásilo 146 lidí, a brali 46. Byla jsem na tom psychicky celkem špatně, představa, že bych se nikam nedostala, mě děsila. Už jen proto, že bych v 2. kole přijímaček už nejspíš nenašla žádný obor, který by mě bavil. Když jsem zjistila výsledky, zatajil se mi dech. Přijali mě! Měla jsem a pořád mám obrovskou radost, i když ta škola nebyla první volba. Myslela jsem si, že budu jedna z posledních, koho přijali, ale byla jsem 14. z 46 přijatých, a 146 přihlášených! Doteď jsem na sebe hrdá, že jsem to dokázala. A na jaký obor jsem se tedy dostala? Na předškolní a mimoškolní pedagogiku. A víš, co je na tom nejzajímavější? Nejdříve jsem doufala, že se dostanu na ten gympl, ale když jsem se podívala na ty předměty, docvaklo mi, že studovat tento obor mě bude bavit o dost více. Pedagogika, psychologie, didaktiky z TV, HV, VV, a DV, hra na hudební nástroj, ekologie, ani nemůžu uvěřit, že se na tu školu teď tolik těším. Upřímně? Jsem ráda, že jsem se dostala zrovna tady. Navíc se zbavím chemie, kterou moc nemusím (jen do jisté míry, ale rozhodně ji nebude tolik). Takže i když jsem se nedostala na první dvě školy, tak jsem nakonec šťastná. A pokud si toto bude někdy číst nějaký osmák nebo deváťák- nebojte se, co se má stát, to se stane. A třeba si stejně jako já uvědomíte, jak se na nějakou školu těšíte až po přijímačkách. Děkuji, jestli jsi tento text dočetl až sem, vím, že není zrovna nejkratší, ale shrnout moje myšlenky jinak moc neumím, no a ještě jednou děkuji za odpověď na minulý dopis.

Odpověď

Milá anonymko,

moc a moc ti děkuji za výstižný dopis, ve kterém jsi nádherně popsala všechny svoje duševní pochody při otevírání obálek s výsledky přijímacích řízení na střední školy. Jsem rád, že potvrzuješ moji intuici a víru, že ve finále je „všechno špatné pro něco dobré“ – i když to v začátcích vůbec nemusíme být vidět. Nebo to dokonce můžeme brát jako prohru. Nebudeme tady polemizovat o spravedlnosti nebo nespravedlnosti podmínek přijetí na školy – to neovlivníme, můžeme jen na to mít svůj vlastní názor.

V každém případě je fajn, že ses dostala na školu, která tě možná nasměřuje na tvoje budoucí povolání. A kdyby ne? Kdykoli můžeš udělat přestupové zkoušky na gymnázium (anebo to příští rok zkusit znovu). V dnešní době je opravdu velký výběr škol a budoucích povolání, které nepožadují konkrétní vystudované školy. Vy, ostatní čtenáři, kteří tyto řádky čtete, se nad jejich významem zamyslete a hlavně se nebojte. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Ach jo! Jdu na soukromou střední a spolužáci se mi posmívají

Ach jo! Jdu na soukromou střední a spolužáci se mi posmívají

Jak najít kompromis mezi tím, co chci a tím, co se ode mě očekává?

Jak najít kompromis mezi tím, co chci a tím, co se ode mě očekává?

Sdílej
 
 

Je normální, že o sobě pořád pochybuju? Jak se správně rozhodovat a věřit intuici?

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se tě zeptat, jestli je normální, že pořád pochybuju o tom, co dělám. Vždycky něco udělám a nevím, jestli jsem to udělal dobře nebo ne. Anebo jestli jsem to neměl udělat jinak. Docela mě to štve bere energii. Díky za odpověď, Petr

Nechci sdílet pokoj s nevlastním bratrem: Mourrison radí, jak řešit soukromí v pubertě

Ahoj Mourrisone, příští týden jedeme na hory s mámou s jejím přítelem a jeho synem. Máma mi říkala, že ona bude v pokoji s tím svým přítelem a já s tím klukem. Ale já nechci, co mám dělat?

Nelíbí se mi, když se holky malují

Ahoj Mourri, taky si myslíš, že jsem jedinej kluk na světě, komu se nelíbí, když se holky malují. V naší třídě se to kromě mě líbí všem holkám. Jenže mně připadaj jak malovaný figuríny, vůbec se mi to nelíbí a kluci říkaj, že jsem opožděnej. Jonáš

Máš po ránu nevysvětlitelné úzkosti? Mourrison radí, jak zvládnout těžké stavy

Ahoj Mourri, každý ráno se probouzím a je mi divně. Vůbec se mi nechce vstávat, nejradši bych se schovala pod peřinu a byla tam celý den. Nevíš, co mi je? Děkuju ti moc, když mi odepíšeš.

Nechci chodit do školní jídelny, ale musím

Ahoj Mourrisone, vůbec nevím, jak to mám vysvětlit mámě, že nechci chodit na školní obědy. Vaří tam hnusně a stejně to nejím. Jenže máma říkala, že mi nebude každej den vařit. Co mám podle tebe dělat? Dík, Jolana

Nechci do tanečních: Co dělat, když máš strach z tančení a etikety?

Ahoj Mourrisone, brácha začal chodit do tanečních a já se bojím, že až budu velkej jako on, že budu muset taky. Já ale opravdu nikdy nechci. Tonda

Sprostě mi nadávají ve třídě: Jak poznat a řešit šikanu?

Ahoj Mourrisone, skoro všichni kluci ze třídy mně sprostě nadávaj.

Nelíbí se mi kluk mojí nejlepší kamarádky

Ahoj Mourrisone, já nechci, aby to vypadalo, že žárlím na svojí nejlepší kamarádku, protože má kluka. Ale ten kluk se mi vůbec nelíbí, chová se k ní divně a já se bojím, aby nebyla zklamaná. Mám něco dělat? Gábina

Dítě z dětského domova a studium: Je ostuda být „z děcáku“?

Ahoj Mourrisone, jsem v děcáku a chodím na základku, kde nás je hodně. Ale pak bych chtěla na gympl a hrozně se bojím, že se mně budou posmívat, že jsem holka z děcáku. Že nemám to, co ostatní a že třeba taky neumím to co oni.

Máma mi pořád slibuje psa a nikdy to nedodrží

Ahoj Mourrisone, nevím, jestli můžu mámě věřit. Pořád mi říká, že mi koupí psa, ale pořád to oddaluje a nikdy to nedodrží. Proč to slibuje, když to nikdy nedodrží? Lukáš