Nedostala jsem se na gymnázium

Ahoj Mourrisone, přibližně před měsícem jsem Ti psala o tom, že bych se moc chtěla dostat na gymnázium, že se bojím přijímaček atd. Na konci odpovědi jsi uved, že bys byl rád, kdybych ti později napsala, jak jsem dopadla. Nevím, jestli na tento dopis budeš odpovídat nebo ne, přeci jenom to není otázka, a ostatní se tady obracejí se svými problémy. Byla bych ale moc ráda, kdyby sis to přečetl- i kdybys neodpovídal. Už dopředu se omlouvám, že tento text bude dlouhý, ať už chci nebo ne, vždy se rozepisuji. Možná je to tím, že tolik čtu, ale zpátky k tématu. Jak jsem tedy dopadla? No, ani nevím, kde začít. Moje mamka je učitelka, a viděla už dříve, jestli jsem se na jejich gympl dostala, nebo ne. Bohužel to neklaplo. Body z přijímaček jsem neměla vůbec špatné, k tomu se vrátím ještě později. Poslední přijatý/á na jejich škole měl/a o 20 bodů méně z přijímaček než já, takže mi to zkazily známky. Štvalo mě to- celkem dlouho. Protože my jsme psali nehlášené testy z hudebky, na přírodopis máme učitelku, co nás zkouší z toho, co jsme ani nebrali a matikářka nám testy opravuje dost nesmyslně. Nechci tady nikoho pomlouvat, ale já ty vědomosti opravdu mám lepší než ti, co měli z jiných škol 1 z matiky, a já jsem měla 3. Proto mě tento závěr dost zklamal. O to více, když jsem věděla, že mě nepřijali kvůli kapacitě (byla to 2. škola na přihlášce), takže mě nevzali ani na 1. gympl (tam mi mimochodem chybělo 10 bodů k přijetí). Zklamaná jsem se podívala na 3. školu, ta měla být přeci záchytný bod, kdyby náhodou. Jenže když jsem viděla ty počty, na chvíli se mi zastavil dech. Na ten obor se hlásilo 146 lidí, a brali 46. Byla jsem na tom psychicky celkem špatně, představa, že bych se nikam nedostala, mě děsila. Už jen proto, že bych v 2. kole přijímaček už nejspíš nenašla žádný obor, který by mě bavil. Když jsem zjistila výsledky, zatajil se mi dech. Přijali mě! Měla jsem a pořád mám obrovskou radost, i když ta škola nebyla první volba. Myslela jsem si, že budu jedna z posledních, koho přijali, ale byla jsem 14. z 46 přijatých, a 146 přihlášených! Doteď jsem na sebe hrdá, že jsem to dokázala. A na jaký obor jsem se tedy dostala? Na předškolní a mimoškolní pedagogiku. A víš, co je na tom nejzajímavější? Nejdříve jsem doufala, že se dostanu na ten gympl, ale když jsem se podívala na ty předměty, docvaklo mi, že studovat tento obor mě bude bavit o dost více. Pedagogika, psychologie, didaktiky z TV, HV, VV, a DV, hra na hudební nástroj, ekologie, ani nemůžu uvěřit, že se na tu školu teď tolik těším. Upřímně? Jsem ráda, že jsem se dostala zrovna tady. Navíc se zbavím chemie, kterou moc nemusím (jen do jisté míry, ale rozhodně ji nebude tolik). Takže i když jsem se nedostala na první dvě školy, tak jsem nakonec šťastná. A pokud si toto bude někdy číst nějaký osmák nebo deváťák- nebojte se, co se má stát, to se stane. A třeba si stejně jako já uvědomíte, jak se na nějakou školu těšíte až po přijímačkách. Děkuji, jestli jsi tento text dočetl až sem, vím, že není zrovna nejkratší, ale shrnout moje myšlenky jinak moc neumím, no a ještě jednou děkuji za odpověď na minulý dopis.

Odpověď

Milá anonymko,

moc a moc ti děkuji za výstižný dopis, ve kterém jsi nádherně popsala všechny svoje duševní pochody při otevírání obálek s výsledky přijímacích řízení na střední školy. Jsem rád, že potvrzuješ moji intuici a víru, že ve finále je „všechno špatné pro něco dobré“ – i když to v začátcích vůbec nemusíme být vidět. Nebo to dokonce můžeme brát jako prohru. Nebudeme tady polemizovat o spravedlnosti nebo nespravedlnosti podmínek přijetí na školy – to neovlivníme, můžeme jen na to mít svůj vlastní názor.

V každém případě je fajn, že ses dostala na školu, která tě možná nasměřuje na tvoje budoucí povolání. A kdyby ne? Kdykoli můžeš udělat přestupové zkoušky na gymnázium (anebo to příští rok zkusit znovu). V dnešní době je opravdu velký výběr škol a budoucích povolání, které nepožadují konkrétní vystudované školy. Vy, ostatní čtenáři, kteří tyto řádky čtete, se nad jejich významem zamyslete a hlavně se nebojte. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Ach jo! Jdu na soukromou střední a spolužáci se mi posmívají

Ach jo! Jdu na soukromou střední a spolužáci se mi posmívají

Jak najít kompromis mezi tím, co chci a tím, co se ode mě očekává?

Jak najít kompromis mezi tím, co chci a tím, co se ode mě očekává?

Sdílej
 
 

Mám žloutenku a bojím se, že se mi budou spolužáci posmívat

Ahoj Mourrisone, píšu ti z nemocnice, protože mám žloutenku a musím tady ležet asi deset dní. Nevím, jestli ještě půjdu do školy, ale i když půjdu až po prázdninách, tak se strašně bojím, že se mi budou posmívat a nikdo se mnou nebude chtít kamarádit.

Bratr si pořád půjčuje peníze od babičky a ona pak brečí...

Ahoj Mourris, já mám staršího, už dospělýho bráchu a ten si pořád chodí půjčovat peníze od babičky. Ale nikdy jí je nevrátí. Ona si mně pak na něj stěžuje anebo brečí. Co mám dělat?

Jak si mám najít nejlepšího kamaráda?

Ahoj Mourrisone, u nás ve třídě kamarádí každý s každým, ale já bych chtěl mít nejlepšího kamaráda, jen pro sebe. Jak si ho mám najít? Filip (11 let)

Někdy mám pocit, že je všechno špatně

Ahoj Mourrisone, taky máš někdy pocit, že je všechno špatně? Mně to teď připadá fakt divný doma, ve škole, v našem státě (slyšel jsem ve zprávách o těch bitcoinech), ve světě (Amerika) a tak.

Babička mi leze na nervy! Fakt nevím, co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, já už fakt nevím, co mám dělat s mojí babičkou. Děsně mě lezou na nervy ty její otázky jako co škola, jestli už mám kluka, proč nosím široký kalhoty a ne sukně a tak. Jestli se mi pořád bude ptát na to samý pořád dokola, tak už za ní nebudu jezdit. Jak jí mám říct, aby se se mnou bavila normálně? Majda

Bojím se chodit do školy jinak, než v džínách a mikině

Ahoj Mourrisone, moje máma mi kupuje krásný oblečení a některý mi fakt sluší. Každý den si říkám, že najdu odvahu si ho vzít na sebe, ale nakonec si stehně raději vezmu džíny a mikinu. Bojím se, že se mně budou holky smát nebo mě pomlouvat. Jak mám najít odvahu? Dík, Pavla

Je ostuda, když kluk nemá řidičák?

Ahoj Mourrisone, já mám ADHD a jsem hodně nesoustředěnej. Když jedu s tátou a mámou v autě, tak se divím, jak to všechno za tím volantem zvládnou. Přemýšlel jsem, že až mi bude osmnáct, tak si taky udělám řidičák. Ale docela se bojím, že budu nepozornej. Myslíš si, že to je ostuda, když kluk nemá řidičák?

Problém ve škole: Spolužáci se mi smějí, že mám ubohé svačiny

Ahoj Mourri, já jsem sám s mamkou a nemáme moc peněz, proto mi máma dělá do školy takový obyčejný svačiny. Jenže kluci mají drahý sušenky, různý brambůrky a tak a smějou se mi, že mám ubohý svačiny, takže jsem prý socka. Nevím co s tím. Petr

Existují injekce na hubnutí? Jsem hodně tlustý, pomůže mi to?

Ahoj Mourri, jsem docela dost tlustej a chtěl bych zhubnout. Prej existujou nějaký injekce na hubnutí. Kde je můžu sehnat?

Holky ve třídě už mají kluka, mám si taky nějakého najít?

Ahoj Mourrisone, hodně holek u nás ve třídě už má kluka, a tak jsem si řekla, že bych si ho taky mohla najít. Co si o tom myslíš? Díky za odpověď, Tamara.