Makrosvět ve 3D

Makrosvět ve 3D
Sdílej
 
Žijeme ve světě plném nepatrných tvorů, kterých si jen málokdy všimneme. Jejich krásu – strukturu a barvy – můžeme obdivovat jen za pomoci lupy či mikroskopu nebo makrofotografie.

Zatímco běžnou makrofotografii 2D pořídí každý, kdo má vhodný makroobjektiv, fotografie 3D vyžadují zcela speciální vybavení.

Největší problém, který je třeba vyřešit, je vzdálenost optických os pravého a levého snímku (tzv. stereoskopická báze). Zatímco při fotografování krajiny nebo lidí je tato vzdálenost podobná vzdálenosti lidských očí, u makrofotografií se zmenšuje úměrně velikosti fotografovaných objektů. Umístit jednoduše tak blízko vedle sebe (u malých objektů je to pouze několik mm) dva běžné fotoaparáty či objektivy není technicky možné. U nepohyblivých objektů (např. rostlin) to lze vyřešit použitím jediného fotoaparátu a exponovat dva snímky po sobě, které jsou o potřebnou vzdálenost posunuté. Ale u živočichů, kteří se pohybují, je tento způsob nepoužitelný.

Možných řešení je několik. Jedním z nejsnazších je použití digitálních kompaktů, které mají objektivy na samém okraji těla (např. Kyocera řady SL), upevnit je zrcadlově k sobě a fotografovat oběma současně. Tento způsob je použitelný hlavně pro větší objekty. Úplně malí živočichové – např. pavouci, už vyžadují složitější řešení, která umožňují i změnu ohniskové vzdálenosti a zvětšení. Toho lze dosáhnout např. pomocí speciální konstrukce, ve které se optické osy objektivů sbližují na potřebnou vzdálenost vestavěnými zrcadly.

Ropa utržená ze řetězu

Ropa utržená ze řetězu

Pro voko: Tváře našich bratranců

Pro voko: Tváře našich bratranců

Klíčová slova:
stereofoto
 

Články odjinud