Nejpodivnější zvíře světa: Ptakopysk nemá rád teplo

Nejpodivnější zvíře světa: Ptakopysk nemá rád teplo
Sdílej
 
Kdysi byl ptakopysk loven pro svou krásnou hustou kožešinu. Dnes je přísně chráněný, přesto ho jeho kožíšek opět ohrožuje.

 

Ptakopyskové obývají vodní toky ve východních oblastech Austrálie. Ale v posledních desetiletích se začali z mnoha oblastí vytrácet. Vědci to zpočátku přičítali znečištění vod a tlaku civilizace. Ale následný průzkum ukázal, že příčina bude zřejmě jinde – ptakopyskové nežijí jen v dokonale čistých tocích, přežívají i v některých silně znečištěných řekách, zatímco mnoha čistým řekám se vyhýbají.

Zrádná kožešina

Výsledky několikaletého výzkumu zveřejnili vědci teprve nyní – za mizení ptakopysků může globální oteplování! Ptakopyskové totiž obývají velice chladné vody, jejichž teplota se v zimě blíží k nule. A i v tak ledové vodě vydrží lovit až 10 hodin denně. Extrémním podmínkám jsou dokonale přizpůsobení – mají nižší tělesnou teplotu než všichni ostatní savci a jejich jemný hustý kožíšek je dokonalou tepelnou izolací. Jenže toto skvělé přizpůsobení je v posledních letech začíná ohrožovat. A i když se před přehřátím mohou ukrýt do nory, není to pro ně řešení – potravu si hledají výlučně ve vodě a aby se nasytili, potřebují jí opravdu hodně – různých drobných vodních živočichů spořádají množství, jež činí 20–50 % jejich vlastní tělesné váhy. S oteplováním navíc nesouvisí jen zvyšující se teplota vody, ale i sušší podnebí, které jim také nevyhovuje.

Superschopnosti zvířat: Ptakopysk a jeho elektrický šestý smysl

Superschopnosti zvířat: Ptakopysk a jeho elektrický šestý smysl

Voda nebo teplota?

Sledování ptakopysků bylo mimořádné obtížné – na lov se vydávají převážně v noci a žijí velice skrytě, leckdy si lidé ani nevšimnou, že v oblasti, kde dosud žili, náhle zmizeli. Aby vědci prokázali, že se s tímto symbolem Austrálie něco děje, zahájili dlouhodobé mapování jejich výskytu. Zaměřili se přitom na podmínky, které ptakopyskové potřebují ke svému životu. Zjistili, že hlavní podmínkou je vlhkost a vysoké množství srážek. To je také důvod, proč se nevyskytují v centrálních a západních oblastech Austrálie – je tam na ně příliš sucho. Ale nežijí ani v oblastech, kde je sice dostatek srážek, ale teplé tropické podnebí. Když pak vědci zpracovávali výsledky mapování a zjišťovali, co je pro ptakopysky důležitější, zda množství srážek nebo teplota, došli k překvapivému závěru. Až do šedesátých let minulého století pro ně bylo rozhodující množství srážek. Od této doby volí místo k životu především podle teploty vody!

Ptakopysk v ohrožení: Přežije příštích 50 let?

Ptakopysk v ohrožení: Přežije příštích 50 let?

Ptakopysk podivný

České pojmenování ptakopyska dokonale vystihuje – je to opravdu nejpodivnější zvíře na světě. Když byl v roce 1798 poprvé dovezen do Evropy, zoologové se domnívali, že jde o podvrh, o dílo asijských preparátorů, kteří na tělo savce podobného bobrům přišili kachní zobák. Dovezený preparát zkoumali tak důkladně, že ho dokonce rozřezali a hledali švy! Nelze se jim divit – ptakopysk opravdu vypadá, jako by byl „sešitý“ z několika různých zvířat. Od kterých zvířat si ptakopysk „vypůjčil“ části svého těla?

 

Od kachny: zobák krytý jemnou kůží, která obsahuje množství citlivých buněk dvojího typu.

Od žraloka: elektrosenzory roztroušené v kůži zobáku, jimiž vnímá elektrické pole vznikající při pohybu živočicha. Mezi nimi jsou vtroušené buňky hmatové.

Od křečka: lícní vaky, do nichž si ptakopysk pod vodou ukládá ulovenou potravu. Teprve když se úlovky nashromáždí, vyplave na hladinu nebo vyleze na břeh a v klidu je spořádá.

Od vydry: tlapky opatřené širokými plovacími blánami a hydrodynamický tvar těla.

Od bobra: široký plochý ocas, jímž ve vodě kormidluje.

Od mořské vydry: mimořádně jemnou hustou srst, která v sobě zadržuje vrstvu vzduchu, takže se nepromáčí a slouží jako dokonalá izolace.

Od ptáků a plazů: má společný vývod močového, vylučovacího a pohlavního ústrojí, tj. kloaku, nerodí mláďata, ale klade vajíčka.

Od plazů: složitý ramenní pletenec s kostmi typickými pro plazy, které u moderních savců chybějí (např. kosti krkavčí).

Od hadů: jedová žláza, která však ústí do ostruhy na zadní končetině, vybaveni jsou jí pouze samci.

Rozsvícený ptakopysk: Podivný savec opět překvapil

Rozsvícený ptakopysk: Podivný savec opět překvapil

Chiméra s klepety: Co dělá kraba krabem?

Chiméra s klepety: Co dělá kraba krabem?

Zírající zvířata: Proč máš tak velké oči?

Zírající zvířata: Proč máš tak velké oči?

Klíčová slova:
zvire, ptakopysk, kozesina
 

Články odjinud