Pohybující se led ve výšce bezmála pět a půl tisíce metrů nad mořem je nepříjemnou a zrádnou pasáží. Ledopád často nečekaně tvoří pukliny, takže si musí dát každý horolezec opravdu pozor, kam našlapuje. Jsou známy dokonce případy, kdy se kvůli pohybu ledovce najednou zhroutily zmrzlé vrcholky vyšší než dům. Jeden nešťastný horolezec dokonce zahynul pod jednolitým kusem ledu, vysokým jako dvanáctipatrový činžák.
Zdolávat Khumbu je nejlepší brzy ráno. Po noci je díky chladu led nejtvrdší a nejstabilnější. Jelikož je ledovec neustále v pohybu, není možné trhliny a kolapsy stávajících struktur nijak předpovídat. Ti, kteří takovou situaci zažili, popisují, že z katastrofy není úniku. Člověk musí jen doufat, že jej žádný kus ledu nezasáhne. Dnes obast zabezpečují Šerpové, kteří pomáhají horolezcům a staví zde záchytné body. Nic jiného než opatrnost a zkušenost proti ledovci nepomůže.
