Pro střílení prasat na Šumavě platí výjimka, mohou se tu střílet celoročně. Vyhledávají totiž hnízda vzácných tetřevů, požírají jejich snůšky a loví dokonce i tetřeví kuřata. Myslivci z toho ale žádný užitek nemají. Maso šumavských divočáků je nepoživatelné, protože obsahuje značné množství radioaktivního cesia (cesium 137). Kde se v nich vzalo?
Může za to docela stará událost, výbuch jaderného reaktoru v ukrajinském Černobylu v roce 1986. Radioaktivní mrak se tehdy dostal až nad západní Evropu a déšť ho spláchl i na šumavskou půdu, v níž se radioaktivní prvky uchovaly dodnes. Prasata samozřejmě zeminu nežerou, s oblibou ale vyhledávají podzemní houbu jelenku obecnou (Elaphomyces granulatus), která v sobě cesium shromažďuje. Z hub se pak radioaktivita dostává i do jejich masa.
