Pavouk, jemuž vědci věnovali tolik pozornosti, nedostal své latinské jméno (plumipes = péřové nohy) podle hřebínků na zadních končetinách, jimiž vyčesává svou přízi. Daleko nápadnější je na něm totiž chomáček chlupů, které zdobí jeho přední končetiny. Žádný jiný druh pavouka rodu Uloborus tuto ozdobu nemá, nedá se proto zaměnit se žádným jiným.
Vědci rozlišují asi 200 druhů pavouků rodu Uloborus. Většina z nich žije v tropech, ale několik druhů je doma i u nás. Tito pavouci se mimo jiné vyznačují tím, že nemají žádné jedové žlázy, zato jsou vybaveni sítkem (kribelum), s jehož pomocí spřádají supertenká vlákna. Ta využívají nejen k lovu, ale vytvářejí z nich i tzv. stabiliment – pavučinovou pásku, která zpevňuje jejich loveckou síť. Podívejte se, jak taková páska z velejemné pavučinky vzniká.
