(Ne)dobré banány: Žlutému ovoci zvoní hrana

(Ne)dobré banány: Žlutému ovoci zvoní hrana
Sdílej
 
Banány mají mezi ovocem výjimečné postavení. A to hned v několika ohledech. Ovšem skrývají také své temné tajemství.

 

 

Svět v posledních měsících obletěla zpráva, která zasáhla především Mimoně. Jejich milované banány jsou na pokraji vyhynutí. Kultivar Cavendish, tedy ty velké žluté banány, které známe z našich obchodů, hromadně napadá Fusarium oxysporum. Zní to jako zaklínadlo z Harryho Pottera, ale ve skutečnosti jde o patogenní houbu. Zabydluje se uvnitř banánového stonku, rostlinu oslabuje a nakonec přivede do záhuby. Houba přežívá v půdě i desítky let, a jakmile je do ní vysazena sazenice banánovníku, velmi rychle ji napadá.

Z Asie

Banány pocházejí z jihovýchodní Asie a Nové Guinei, kde je zemědělci domestikovali už kolem roku 5000 před naším letopočtem. Dnes se pěstují především v tropických, ale i v subtropických oblastech po celém světě. Existuje velké množství kultivarů, jejichž plody se do Evropy vůbec nedovážejí a konzumují se zcela jiným způsobem, než jsme zvyklí. Například se suší a melou na mouku nebo se vaří jako brambory. Chuť, struktura i složení jejich dužiny tomu také odpovídá.

 

Jak se "vyrábí" banány •  archiv

Anglický původ

Kultivar Cavendish je jako jediný určen k masovému exportu, protože snáší dlouhé skladování. Vznikl z banánovníku druhu Musa acuminata ve 30. letech 19. století ve sklenících lorda Williama Cavendishe v Anglii. Angličtí zahradníci se snažili vyšlechtit rostlinu s velkými a chutnými plody, která by na rozdíl od svých divokých předků neměla semena. A povedlo se – vznikl banánovník s výbornými plody, který se ovšem nedokázal sám množit. To se muselo zajistit řízkováním. 

Klony útočí

Řízkování je způsob vegetativního množení rostlin. Část rostliny se odřízne a nechá zakořenit, čímž vznikne nový jedinec. Takto lze získat prakticky nekonečné množství klonů, které mají úplně stejné vlastnosti jako matečná rostlina. Přináší to výhody i nevýhody. Nespornou výhodou je, že plody mají v podstatě konstantní podobu a chuť. Nevýhodou je, že všechny klony jsou stejně vnímavé vůči chorobám. Napadne-li jeden z nich patogenní houba, je téměř jisté, že dříve nebo později zničí i všechny klony.

 

Jak se "vyrábí" banány •  archiv

Velcí konkurenti

Na středoamerických plantážích se Cavendishe začaly objevovat v druhé polovině 19. století. Současně s nimi se tu zabydloval ještě kultivar Gros Michel. Byl vyšlechtěn velmi podobným způsobem a ve stejných letech jako Cavendish, ale ve francouzských sklenících. Oba druhy měly plody vhodné k okamžité konzumaci, velké a lahodné a začaly si na plantážích rychle konkurovat. Gros Michel byl chuťově o něco výraznější. Konkurenční boj vyhrál, plantáže ovládl a Cavendish odsunul na vedlejší kolej.

První pohroma

V 70. letech 19. století se banány začaly dovážet do USA a brzy poté i do Evropy. Západní svět objevil nový druh ovoce, na kterém se brzy stal závislý. Na přelomu 19. a 20. století však odrůdu Gros Michel potkala katastrofa. V Panamě banánovníky napadl houbový patogen, náš starý známý Fusarium oxysporum. V následujících desetiletích téměř úplně zlikvidoval banánové plantáže v Latinské Americe. Podle prvotního výskytu dostala pohroma název panamská nemoc. Cavendish byl tehdy vůči nemoci imunní. Od 50. let minulého století je proto nejdůležitější pěstovanou odrůdou.

 

Jak se "vyrábí" banány •  archiv

Historie se opakuje

Zákazníci se přizpůsobili a zvykli si na anglické banány. Po roce 2000 ale udeřila panamská nemoc znovu. Stejně jako se přizpůsobili lidé, přizpůsobila se i houba a začala likvidovat dříve odolné Cavendishe. Problém ale je, že botanici teď nemají v rukávu další odrůdu, která by tu napadenou mohla plnohodnotně nahradit. Vývoj v posledním roce ukazuje, že problém s panamskou nemocí je vážnější, než si pěstitelé chtěli připustit. Může se tedy docela jednoduše stát, že banány budou stále vzácnější, až z našeho jídelníčku zcela vymizí.

Světová čtyřka

Rýže, pšenice, kukuřice a banány. To jsou čtyři nejpěstovanější zemědělské plodiny na světě seřazené podle plochy polí či plantáží. Ano, banány jsou čtvrté v pořadí, hned za nejrozšířenějšími obilovinami. Kdyby ze světa zmizely, došlo by doslova k zemědělské katastrofě. Ale ono i samotné pěstování banánů je jednou velkou ekologickou katastrofou. Oblasti banánových plantáží totiž do značné míry negativně ovlivňují životní prostředí ve svém blízkém i dalekém okolí.

 

Jak se "vyrábí" banány •  archiv

Jedovatá dobrota

Plantáže se ošetřují proti parazitům několika druhy pesticidů. Většina z nich kvůli své jedovatosti pro lidi, zvířata, rostliny i okolní půdu patří v Evropě i USA mezi zakázané látky. Do zemí, kde se banány pěstují, naše legislativa ale nedosáhne. Během jednoho růstového cyklu rostlin se plantáž práškuje pesticidy až čtyřicetkrát a na jeden hektar půdy dopadne až 30 kilogramů chemických látek za rok. Běžně se práškuje bez ohledu na přítomné pracovníky, mezi kterými bývají bohužel i malé děti.  

Požírají přírodu

Půda plantáží se jedy postupně ničí a nakonec se stává natolik toxickou, že na ní už nic nevyroste. Aby získali další zemědělskou plochu, musí lidé mýtit pralesy. Pesticidy se z polí deštěm odplavují do vodních toků a otravují široké okolí. Voda odtéká do moře a ničí podmořský život. Například u Kostariky už v důsledku pěstování banánů odumřelo na 90 % korálů! Vedle pesticidů je problémem také igelit. Když se vyvíjí trs banánů, zemědělci na něj navlékají igelitový pytel, který jej chrání před hmyzem a ptáky. Po sklizni igelit obvykle končí rovněž ve vodních tocích, kde se stává pastí pro živočichy.

 

Jak se "vyrábí" banány •  archiv

V diktátu banánů

Jestliže jsou banány prokletím pro životní prostředí, to samé obvykle platí pro zaměstnance plantáží a potažmo pro většinu obyvatel banánových republik. Banánová republika je hanlivý název pro země střední Ameriky a Afriky, kde se banány ve velkém pěstují. Charakteristický pro ně je nestabilní politický režim, diktatura, chudoba a nízká či téměř žádná práva obyvatelstva. Dělníci na plantážích pracují za minimální mzdu, a když se čas od času vzbouří, obvykle je vzpoura brutálně potlačena. Se špatnými životními podmínkami lidí v banánových republikách souvisí i již zmiňovaná dětská práce.

Ohleduplnější cesta

Přestože jsou tyto okolnosti neakceptovatelné v západní společnosti, v případě banánů se nad vším zavírají oči. Většinu světového trhu s banány ovládá pět velkých ovocnářských firem a všech se týkají výše zmiňované problémy. Co s tím jako zákazníci můžeme dělat? Kupovat ovoce označené Fair trade, které pochází z menších plantáží, které nejsou ošetřovány pesticidy a kde se berou ohledy na zaměstnance. Takové banány jsou dražší, nemohou se cenou rovnat těm masově vyráběným. Také nejsou k dostání v každém obchodě. Jejich „výroba“ je ale mnohem ohleduplnější k přírodě i lidem. I Mimoni by jim proto dávali přednost!

 

Mimoni kupují fair trade •  archiv

 

Modelování minulosti: Klíč k potížím s klimatem?

Modelování minulosti: Klíč k potížím s klimatem?

Hnusné banány! Drsná realita pěstování

Hnusné banány! Drsná realita pěstování

Mimoni mají První várku banánů

Mimoni mají První várku banánů

Klíčová slova:
plod, banan, pestovani
 

Články odjinud