Kytky Raflézie jsou líne zlodějky: Co si neukradnou, to nemají

Kytky Raflézie jsou líne zlodějky: Co si neukradnou, to nemají
Sdílej
 
Příživníci nejsou jen mezi lidmi, na úkor jiných dovedou úspěšně žít i rostliny. Indonéské raflézie umí mistrně krást i podvádět. 

 

Rostliny jsou hlavním tvůrcem života na Zemi: S využitím zeleného barviva chlorofylu a slunečního záření vyrábějí z vody a oxidu uhličitého jednoduché cukry, základní stavební kameny organických látek. Živočichové to nedovedou, musí je přijímat v potravě a jsou tak na činnosti rostlin závislí. Ale ne všechny rostliny jsou „pracovité“. Najdou se mezi nimi i chytrolíni, kteří se fotosyntézou neobtěžují a přiživují se na práci jiných.

Parazité

Poloparazitické rostliny si uchovaly zelené barvivo, mají tedy schopnost fotosyntézy. Svým hostitelům kradou jen vodu a minerální látky. Mnozí rostlinní příživníci se ale chlorofylu zbavili a stali se skutečnými parazity. Své kořeny proměnili ve vlákna zvaná haustoria, kterými prorůstají do tkání a cévních svazků hostitelských rostlin a okrádají je o jejich živiny. Na parazity bývají docela pohlední. Protože nepotřebují listy, jejich stonky nesou jen jakési palisty zbarvené většinou stejně jako květ – žlutě, růžově, hnědě…

Množení líných rostlin

Určitým problémem je rozmnožování. Parazitické rostliny se mohou množit nepohlavně, tedy energeticky nenáročným „kopírováním“ stále stejné rostliny. Aby si ale udržely genetickou rozmanitost, která je důležitá pro jejich odolnost a životaschopnost, musí se aspoň občas rozmnožit pohlavně. Výsledkem pohlavního rozmnožování jsou semena. K jejich vzniku je ovšem potřebný květ, který přiláká opylovače.

Jak ušetřit

Tvorba stonku, listů a květu jenom z ukradených živin rostlinu omezuje v růstu. Jedna skupina parazitických rostlin vyřešila tento problém radikálně: Nevytvářejí ani žádný stonek, ani žádné listy. Veškeré živiny, které seberou svému hostiteli, použijí pouze na stavbu jediného květu. Ten pak ale stojí za to - je největší na světě. 

Metrové květy

Za obřími květy musíme až do pralesů indonéských ostrovů, kde rostou parazitické raflézie (Rafflesia). Existuje řada druhů, většinou endemických pro určitý ostrov nebo dokonce jen jeho část. Květy raflézií mají často přes metr v průměru a váží kolem 10 kg. Rekord byl zaznamenán u druhu Rafflesia micropylora, jejíž květ vážil přes 16 kg. Ale i květy menších druhů jsou ve srovnání s jinými rostlinami impozantní.

Trpaslík mezi obry

Existuje však výjimka: Letos začátkem roku objevili vědci na filipínském ostrově Luzonu „miniraflézii“ – její květ měří v průměru necelých 10 cm. Rafflesia consueloae, jak ji pojmenovali, se okamžitě po svém objevení dostala na seznam ohrožených druhů. Roste totiž pouze na dvou horských vrcholech vzdálených od sebe asi 2 km, v posledních zbytcích deštného lesa. Jako všechny raflézie parazituje na dřevitých liánách rodu Tetrastigma, příbuzných naší vinné révy.

Ošizené mouchy

Květy raflézií mají jednotnou stavbu a podobnou barvu, neliší se od nich ani ta nově objevená. Barvou připomínají kus masa a jako hodně zkažené maso i zapáchají. Jejich jedinými opylovači jsou totiž velké mouchy „masařky“ z příbuzenstva bzučivek. Raflézie se vůči nim projevují jako pěkní podvodníci.
Svou „vůní“ a vzhledem mouchy oklamou, ale za opylovací službu jim nic nedají. Přilákání mouchy však ještě neznamená úspěch, tvorba semen je u raflézií vzácná. Jsou dvoudomé a kvetou jen několik málo dní (obvykle tři) v roce. Nestává se proto moc často, že samčí a samičí rostlina vykvete současně. Jistá spravedlnost v tom tedy přece jen je.   

Zlodějky genů

Raflézie se nevyznačují jen tím, že kradou živiny. Před pár lety vědci zjistili, že raflézie R. cantleyi je schopna okrádat hostitelské liány i o jejich geny a částečně jimi nahrazovat své vlastní. Vědci se domnívají, že se parazit se tímto způsobem snaží připodobnit svému hostiteli, aby ji vnímal jako nějakou svou příbuznou a nebránil se napadení.

Další zajímavosti o rostlinách.

Květy pod vodou: Opylování na mořské louce

Květy pod vodou: Opylování na mořské louce

Raflézie: Páchnoucí obři

Raflézie: Páchnoucí obři

Zacpěte si nos! Kytky smrdutky opravdu nevoní

Zacpěte si nos! Kytky smrdutky opravdu nevoní

Ábíčko na Brdech • Zdroj: ABC

 

Články odjinud