Sovici sněžní proslavila role Hedviky, bílé sovy Harryho Pottera. Sláva ale nepomůže vyřešit problémy, kterým sovice v posledních letech čelí. Podle dlouhodobého sledování v přírodě rychle vymírají.
Smutná čísla
Denver Holt, vedoucí Institutu pro výzkum sov v americké Montaně, přes 20 let sleduje jedno konkrétní hnízdiště sovic na Aljašce. V roce 1995 jich tu hnízdilo 54 párů, v roce 2006 napočítal 38 hnízd. Letos už jich našel sedm a pouze čtyři páry úspěšně vyvedly mladé! Optimističtější nejsou ani výsledky celosvětového sčítání sovic. V roce 2013 žilo v Arktidě asi 200 tisíc dospělých jedinců, o necelé čtyři roky později už jich bylo jen 28 tisíc. A v době nouze může jejich počet klesnout na méně než polovinu.
Zranitelná sova
V prosinci loňského roku byla proto sovice sněžní přeřazena v Červené knize z kategorie málo dotčený druh do kategorie zranitelný. Ale vědci se obávají, že se brzy může přesunout do ještě hroší kategorie – mezi druhy ohrožené vyhynutím. Proč sovice tak rychle mizejí, ale zatím jen odhadují. Určitou vinu přisuzují nelegálnímu lovu a střetům s dopravními prostředky a elektrickým vedením. Za hlavního viníka však považují změny klimatu a jejich vliv na početnost lumíků – severských hlodavců, kteří tvoří až 90 % potravy sovic.
Mizí i lumíci
O lumících je známo, že se v pravidelných cyklech střídají roky, kdy je jich nadbytek, s roky, kdy je jich málo. Jenže teď se zdá, že početnost lumíků vlivem oteplování nekolísá pravidelně. Rychlejší tání sněhu je vyhání na povrch, kde se stávají kořistí nejen sovic, ale i dalších predátorů. Nedostatek vody z tajícího sněhu zase způsobuje úbytek rostlin, jimiž se živí. Počty lumíků tak neustále klesají – při každém novém přemnožení je jich méně než při tom předchozím.
Hledání odpovědí
Úbytek lumíků je tak nejspíš hlavní příčinou vymírání sovic. Vědecky to ale zatím potvrzeno nebylo. V tomto roce proto vědci začali zkoumat, jak souvisejí počty lumíků se změnami klimatu. Současně sledují i samotné sovice: Za pomoci jedinců vybavených vysílačkou začali mapovat jejich migrační cesty a místa, kde se nejčastěji zdržují a hledají potravu. Doufají, že jim nové znalosti pomohou sovice zachránit.
Sova cestovatelka
Sovice sněžní (Bubo scandiacus) patří k nejkrásnějším a největším sovám – samice může vážit téměř 3 kg a v rozpětí křídel má 1,5 m. Je to tzv. cirkumpolární druh, který žije kolem celého severního pólu v Severní Americe, severní Evropě i Asii. Je částečně tažná: Hnízdí v nejsevernějších oblastech arktické tundry, ale v mimohnízdním období se může zatoulat i daleko na jih. Byla zastižena v Texasu, v severní Číně a dokonce i na Havaji!
