Kdo by neznal hrochy – až dvoutunové obry, kteří tráví velkou část života ve vodě. Přestože je to býložravec a se svou "usmívající" se tlamou vypadá jako dobrák, je považovaný za nejnebezpečnější zvíře Afriky. Je totiž velmi nedůtklivý. Když ho někdo vyruší, nečekanou rychlostí po něm vystartuje. A jeho až 50 cm dlouhým zubům často podlehne i lev.
Hroši jsou velcí spásači
Hroši se svou velikostí a spotřebou potravy patří spolu se zebrami, antilopami, buvoly a dalšími kopytníky mezi tzv. velké spásače. Přesto se od nich něčím zásadně liší. Zatímco všichni výše jmenovaní produkty svého trávení vracejí zpět do půdy savany a tím ji obohacují o nutné živiny, hroši nic takového nedělají.
Do vody
Odlišný je celý denní rozvrh hrochů. Nejenže na pastvu vycházejí většinou v noci, ale když jsou sytí, vracejí se do svého vodního živlu. Tady tráví den, odpočívají a také vylučují. Dalo by se tedy říct, že savanu "okrádají" o potřebné živiny. Vědci nedávno prozkoumali, co vlastně hroši s trusem do vody odnášejí. A zjistili překvapivou věc.
400 kg křemíku
Traviny, které hroši nejčastěji spásají, obsahují křemík – prvek, který je ve značném množství obsažen v půdě a podzemních vodách. Kromě organických živin tak hroši přenášejí ze souše do vody i spoustu tohoto prvku. Vědci sledovali jeho množství v téměř 400 km dlouhém toku řeky Mara na jihozápadě Keni. V laboratoři pak vyhodnotili jeho původ a zjistili, že více než 76 % křemíku pochází právě z trusu hrochů. Ti ho denně do řeky vyloučí až 400 kg!
Tvůrci kyslíku
Křemík přitom hraje zásadní roli v celém ekosystému řeky – je nezbytným stavebním prvkem křemičitých schránek rozsivek – jednobuněčných řas schopných fotosyntézy. Rozsivky jsou tak hlavním "výrobcem" kyslíku ve vodním prostředí a základním prvkem říčního potravního řetězce. Pokud by v řece křemík chyběl, rozsivky by vyhynuly a potravní řetězec by se postupně zhroutil.
Klíčový druh
Hroši tak jsou klíčovým druhem celého ekosystému řeky a Viktoriina jezera, do kterého se Mara vlévá. Problém je, že hroši v posledních letech v celé Africe rychle ubývají. Nejen kvůli ztrátě životního prostředí, velký podíl na tom má i jejich nelegální lov. A zatím se zdá, že budou ubývat dál. Vědci se proto pokusili odhadnout, co se stane, když hroši v řece Mara vyhynou.
Konec rybolovu
Díky zásobám křemíku v říčních usazeninách se to prvních několik let neprojeví. Ale výhled do budoucna už tak optimistický není. Nedostatek křemíku povede k vyhynutí rozsivek a jejich místo zaujmou druhy řas, které kyslík naopak spotřebovávají. Ve vodě se začnou dusit a vymírat ryby. A nakonec na to doplatí i lidé z oblasti Viktoriina jezera, pro které je hlavním zdrojem obživy rybolov.
Zuby pro boj
Hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius) žije ve skupinách o 10–20 zvířatech: Obvykle jde o jednoho samce s několika samicemi a mláďaty. Jsou ale známé i tlupy, které mají až 150 jedinců. V nich pak bývá samců několik, což často vede k soubojům o samice a teritorium. Právě při nich hroši používají své mimořádně dlouhé zuby a zasazují si jimi hluboké rány. Do boje se někdy pouštějí i samice, to v případě, kdy brání své mládě před agresivním samcem.
