Některé poddruhy či populace šimpanzů (Pan troglodytes) žijí v oblastech pro vědce špatně přístupných nebo dokonce zcela nedostupných. Nové objevy proto často souvisejí s tím, že se vědci dostali do míst, kde dosud žádný výzkum neprobíhal. A že se tak setkají se šimpanzi, jejichž kulturu dosud neznají.
Dědictví po předcích
Svou vlastní kulturu, tj. určité chování a zvyky, které si v rámci skupiny předávají z generace na generaci, má každá šimpanzí tlupa. Tak například šimpanzi hornoguinejští (P. t. verus) používají kameny či dřevěné palice k rozbíjení ořechů. Žádní jiní šimpanzi tento způsob získávání potravy nepoužívají, i když mají k dispozici dostatek kamenů i ořechů.
Lovci hmyzu
Nedávno vědci zveřejnili výsledky dvanáctiletého studia šimpanzů východních (P. t. schweinfurthii) ze severního Konga (Demokratická republika Kongo). Tato oblast byla dlouho pro vědce nepřístupná, a tak není divu, že u místních šimpanzů objevili úplně nové lovecké taktiky při získávání různých druhů společenského hmyzu – především mravenců, termitů a včel.
Souprava nářadí
Používání větví jako nástrojů je u šimpanzů známé dlouho. Šimpanzi východní tuto techniku ještě rozvinuli a nástroje přizpůsobili životním podmínkám odlišných druhů hmyzu. Jejich sada loveckých nástrojů tak sestává z různě dlouhých a různě silných klacků, holí, prutů či palic a každý má jinou funkci.
Tak např. nejdelší silné pruty slouží k lovu agresivních kočovných mravenců rodu Dorylus, naopak ty nejtenčí a nejkratší k lovu mírumilovných mravenců D. kohli. Silnějšími klacky s tupým koncem vykopávají šimpanzi podzemní včelí hnízda, zatímco na stromová stačily krátké tenké proutky.
Jiné zvyky
Termity loví většina šimpanzů, dostávají se k nim tak, že rozbíjejí jejich stavby. Ovšem ti ze severního Konga si nevšímají druhu, který je u jiných šimpanzů nejoblíbenější. Namísto nich si vybírají termitiště, která ostatní šimpanzi ignorují. A zatímco všichni dosud známí šimpanzi si staví noční hnízda na stromech, ti ze severního Konga dávají přednost spaní na zemi!
Lovci želv?
Nepřímé důkazy napovídají, že šimpanzi dokonce loví želvy, jejichž krunýře rozbíjejí o větve. Přímé pozorování či důkaz, který by to potvrdil, ale chyběl. Získat se ho podařilo až jiné skupině vědců v sousedním Gabonu. Ti sledovali tlupu šimpanzů čego (P. t. troglodytes) a vůbec poprvé se jim podařilo lov a konzumaci želv zdokumentovat.
Společné hody
Kořistí byla vždy pralesní až 30 cm dlouhá želva ohebná (Kinixys erosa). Rozbít její krunýř ale není snadné. V případě, že želvu sebrala samice či nedospělý jedinec, předali ji po několika pokusech dospělému samci. Ten, aby se dostal k masu, rozdrtil údery o větev její plastron (spodní část krunýře), a o maso se pak podělil s ostatními členy tlupy.
(Ne)mírumilovní bonobové
O bonobech (Pan paniscus) se donedávna soudilo, že jde na rozdíl od blízce příbuzných šimpanzů o mírumilovná zvířata, která sice nepohrdnou mršinou, ale aktivně neloví. Nedávný výzkum však dokázal pravý opak. Bonobové jsou velmi agresivní a jejich souboje bývají nesmírně kruté. Útočí dokonce i na lidi. Stejně jako šimpanzi jsou schopní lovci – jejich kořistí se stávají ptáci, jiné opice, chocholatky (malé antilopy) nebo damani.
